Rádio Vaticana

Papež: Kněží mají být proroci probouzející v lidském srdci touhu po Bohu

7.10.2017

Vatikán: Svatý otec přijal v Klementinském sále účastníky mezinárodního sympozia o dokumentu Ratio fundamentalis, pojednávajícího o formaci kněží, který vydala loni Kongregace pro klérus. Tento úřad římské kurie pořádal v těchto dnech zmíněné sympozium, kterého se v kongresovém centru Mariapoli v Castel Gandolfo účastnily téměř tři stovky delegátů místních církví z celého světa. „Téma kněžské formace,“ jak podotkl v úvodu své promluvy papež, „je pro poslání církve zásadní. Obnova víry i budoucí povolání se uskuteční pouze tehdy, budeme-li mít dobře formované kněze.“

„Nicméně, v první řadě bych vám chtěl říci, že kněžská formace závisí především na působení Boha v našem životě a nikoli na našich aktivitách. Je to dílo , které vyžaduje odvahu nechat se utvářet Pánem, aby proměnil naše srdce i náš život.“

Na vysvětlenou použil papež biblický obraz hlíny v rukou hrnčíře (Jer 18,1-10) z epizody, ve které Pán říká prorokovi Jeremiášovi: »Vstaň a sejdi do hrnčířova domu« (v.2). Prorok jde a pozorováním hrnčířovy práce pochopí tajemství milosrdné Boží lásky. Objeví, že Izrael je opatrován milujícíma Božíma rukama, které mu dávají formu. Pokud se nádobu nepodaří zformovat, Bůh ji uhněte znovu.

„Tento obraz nám pomáhá chápat, že formace se nevyřeší nějakým kulturním zdnešněním (aggiornamentem) nebo nějakými sporadickými místními iniciativami. Bůh je trpělivým a laskavým řemeslníkem naší kněžské formace, která - jak stojí v dokumentu Ratio fundamentalis - trvá po celý život... teprve vzdáme-li se svých pohodlných návyků, rigidity svých schémat a domýšlivosti, že už jsme dosáhli cíle; máme-li odvahu stanout v přítomnosti Pána, začne na nás opět pracovat, utvářet nás a proměňovat. Musíme důrazně konstatovat, že kdo se nenechává denně formovat Pánem, stane se vyhaslým knězem, který se ve službě plahočí netečně, bez nadšení pro evangelium a bez zaujetí pro lid Boží.“

Druhým důležitým aspektem formace – pokračoval papež – je spolupráce s božským Hrnčířem. Spolupracovníky Boží milosti jsme všichni. V první řadě my sami. „Prvním a hlavním zodpovědným činitelem své stálé formace je kněz sám“ (Ratio fundamentalis, 82). Druhým formátoři, rektoři kněžských seminářů, spirituálové a především biskupové, kteří „mají primární zodpovědnost za přijímání do semináře a za kněžskou formaci“ (tamt.128). „Pokud formátor či biskup nesestupují do hrnčířovy dílny a nespolupracují na Božím díle, nebudeme mít dobře formované kněze,“ řekl dále papež.

„Mějte na srdci kněžskou formaci: církev potřebuje kněze schopné hlásat evangelium s nadšením a moudrostí, rozněcovat naději tam, kde popel zakrývá žhavé uhlíky života, a generovat víru na pustinách dějin.“

Nakonec papež zdůraznil Boží lid: „Nikdy nezapomínejme, že lidé jsou ve svých souženích, svými otázkami a potřebami, velkým hrnčířovým kruhem, na kterém se utváří hlína našeho kněžství. Když vycházíme k Božímu lidu, necháváme se utvářet jeho očekáváními a dotýkáme se jeho ran, zjistíme, že náš život utváří Pán.“

„Takto se formuje kněz, totiž únikem před spiritualitou nemající tělo, ale také před mondénním angažováním postrádajícím Boha. Otázka, která by nás měla nahlodávat zevnitř, když sestupujeme do hrnčířovy dílny, zní: »Jakým knězem chci být?«. Salónním, poklidným a systematickým, anebo učedníkem-misionářem, kterému hoří srdce pro Mistra a pro Boží lid? Takovým, který se zabydluje ve svém blahobytu anebo putujícím učedníkem? Vlažným, který upřednostňuje nerušený život, anebo prorokem, který probouzí v srdci člověka touhu po Bohu?“

Končil papež František svoji promluvu k účastníkům sympozia o kněžské formaci a s odkazem na dnešní liturgickou památku Panny Marie Růžencové se svěřil do jejich modliteb.

Milan Glaser