13.5.2017 

tisková konference papeže Františka na zpáteční cestě z Fatimy

Během zpáteční cesty z Fatimy do Říma se papež František na palubě letadla setkal s novináři, kteří jej vždycky doprovázejí. Na jejich otázky papež odpovídal více než půl hodiny. Zajímalo je shrnutí významu Fatimy pro dnešek, blížící se setkání s prezidentem Trumpem, shoda výročí fatimských zjevení a jmenování J.M.Bergoglia biskupem, možnost dohody Svatého stolce s FSSPX, pokroky s protestanty, otázka Medjugorje, spolčení nevládních organizací a obchodníků s migranty a další témata.

1. Poselství Fatimy

Fatima Campos Ferreira z portugalského rozhlasu a televize: Přijel jste do Fatimy jako poutník kanonizovat Františka a Hyacintu u příležitosti stoletého výročí zjevení. Co podle Vás vycházeje z tohoto historického mezníku, zůstává nyní pro církev a celý svět? A potom: Zanedlouho – 24. května – se ve Vatikánu setkáte s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Co může očekávat svět od tohoto setkání a co očekáváte Vy?

Papež: „To že je Fatima poselství míru, je zřejmé. Přinesli jej světu tři velcí hlasatelé, kterým bylo méně než 13 let, což je zajímavé. Přišel jsem jako poutník, ano. Kanonizace zpočátku na programu nebyla, protože proces ohledně zázraku teprve probíhal. Náhle však došly odborné posudky a všechny byly pozitivní, takže se proces urychlil. Takto se věci sběhly. Pro mne to byla velmi velká radost. Co může očekávat svět? Mír. A o čem budu od nynějška mluvit s kýmkoli? O míru.“

Co zůstává z tohoto historického momentu církvi a světu?

Papež: „Poselství pokoje. Chtěl bych se zmínit o něčem, co mne v nitru velice oslovilo. Těsně před odletem jsem se setkal s několika vědci různých náboženských vyznání, kteří měli studijní setkání ve Vatikánské observatoři v Castel Gandolfu. Byli tam také agnostici a ateisté. A jeden ateista mi řekl: »Já jsem ateista«. Neřekl mi, jaké je národnosti či odkud přišel. Mluvil anglicky, nevěděl jsem to a neptal jsem se. Řekl mi: »Prosím vás, řekněte křesťanům, aby měli více rádi muslimy«. Toto je poselství míru.“

A pokud jde o Trumpa?

Papež: (úsměv).

2. K třetímu fatimskému tajemství

Aura Vistas Miguel z Radia Renascença: Svatosti, ve Fatimě jste o sobě mluvil jako o „bíle oděném biskupovi“. Tento výraz pochází z vize třetího fatimského tajemství a býval spojován se sv. Janem Pavlem II. a s mučedníky 20. století. Jaký je význam Vaší identifikace s tímto označením?

Papež: „Ano, stojí to v modlitbě. Tu jsem však nepřipravil já, byla sepsána [fatimskou] svatyní. Také jsem si kladl otázku, proč to řekli? Pokud jde o bílou barvu, je tam taková souvilost. Bíle oděný biskup, Madona oděná v bílém, bělostná nevinnost dětí po křtu.. V té modlitbě je běloba určitou spojnicí. Myslím si – protože jsem ji nepsal já – že se tímto označením snažili literárně vyjádřit touhu po nevinnosti, pokoji. Nevinnost, nepůsobit zlo druhému, nevyvolat válku...“

Je to revize interpretace [fatimského] poselství?

Papež: „Nikoli. Zmíněnou vizi tehdejší kardinál Ratzinger, který byl tehdy prefektem Kongregace pro nauku víry, vysvětlil naprosto jasně.“

3. Nadcházející setkání s prezidentem Trumpem

Claudio Lavagna z NBC: Buďte zdráv, Svatý otče. Včera jste žádal věřící, aby zbořili všechny zdi. Setkáte se 24. května s prezidentem, který hrozí, že bude zdi stavět. Je to trochu v rozporu s Vašimi slovy. On má však rozdílné názory i v dalších věcech, např. na nezbytnost čelit globálnímu oteplování anebo na přijímání uprchlíků. Jaký názor jste si udělal na politiku, kterou dělá prezident Trump v těchto otázkách a co očekáváte od setkání s hlavou státu, která, jak se zdá, přemýšlí a jedná opačně než Vy?

Papež: „První otázka – ale mohu odpovědět na obě - já nikdy nevynáším nějaký úsudek o člověku, aniž bych jej slyšel. Myslím, že to bych neměl. Až spolu budeme mluvit, vyjdou věci najevo. Já řeknu, co myslím, on řekne, co si myslí. Nikdy jsem však nechtěl někoho posuzovat, aniž bych jej slyšel. A za druhé: co si myslím o zmíněných otázkách? To víte dobře!“

Druhá otázka však zní: co očekáváte od setkání s prezidentem, který smýšlí opačně než Vy?

Papež: „Vždycky existují dveře, které nejsou zavřené. Je třeba hledat dveře, které jsou aspoň pootevřené. Vstoupit a mluvit o společných věcech a jít kupředu. Krok za krokem. Mír je rukodělný. Vytváří se denně. Také přátelství mezi lidmi, vzájemné poznání, úcta jsou rukodělné – vytvářejí se každý den. Úcta k druhému, říkat, co se myslí, ale s respektem, společně jít. Každý přemýšlí určitým způsobem. Vyslovit se a být velice upřímní v tom, co si kdo myslí.“

Doufáte, že trochu zjemníte jeho rozhodnutí?

Papež: „Toto je politická kalkulace, kterou si nedovolím dělat. Ani na náboženské rovině nejsem tím, kdo dělá proselytismus.“

4. Souběh dvou výročí: sto let fatimských zjevení a 25. výročí jmenování Jorge M. Bergoglia biskupem

Elisabetta Piqué z La Nación: Nejprve děkuji za tuto krátkou a intenzivní cestu. Chtěli jsme se vás zeptat. Dnes je sté výročí zjevení Fatimské Panny, ale také významné výročí Vaší životní pouti. Před 25 lety vám nuncius Calabresi řekl, že budete jmenován pomocným biskupem v Buenos Aires, čímž bylo ukončeno Vaše vyhnanství v Cordobě a ve Vašem životě nastala velká změna. Otázka zní, zda jste si nikdy nespojil tuto událost svého života s Fatimskou Pannou? A zda jste na to nepomyslel v těchto dnech, když jste se u Ní modlil? Co o tom můžete říci?

Papež: „Ženy vědí všechno! (smích). Nepřemýšlel jsem o tomto souběhu. Teprve včera, když jsem se před Madonou modlil, všimnul jsem si, že 13. května před 25 lety jsem obdržel telefonát od nuncia, ano. Nevím... řekl jsem si: a hele! A trochu jsem o tom s Madonou mluvil. Prosil jsem za odpuštění všech svých pochybení, také trochu za špatné gusto při vyběru lidí (smích). Včera jsem si toho všimnul.“

5. Možná dohoda Svatého stolce a FSSPX

Nicholas Seneze z La Croix: Děkuji Svatý otče. Vracíme se z Fatimy, která se těší velké úctě v Bratrstvu sv. Pia X. Hodně se mluví o dohodě, která by Bratrstvu dala oficiální status v církvi. Někteří si dokonce představovali, že to mohlo být oznámeno právě dnes. Myslíte si, Svatosti, že tato dohoda bude možná v blízké budoucnosti? Bude to triumfální návrat věřících, kteří ukáží, co znamená být opravdu katolíky, anebo něco jiného?

Papež: „Vyloučil bych jakoukoli formu triumfalismu. Před několika dny na zasedání Kongregace pro nauku víry, na tzv. feria quarta – nazývají tak tuto schůzi proto, že se koná vždy ve středu – byl studován jeden dokument, který se ke mně ještě nedostal. Je to návrh dokumentu. To za prvé. Za druhé: nynější vztahy jsou bratrské. Minulý rok jsem [Bratrstvu] udělil povolení zpovídat a také pravomoc oddávat. Předcházely však problémy, případy, které musela řešit Kongregace pro nauku víry, která je se jimi zaobírala. Například případy zneužívání, které předávali nám, a také případy pro Apoštolskou penitenciárii; rovněž případ laicizace kněze předali nám... Vztahy jsou bratrské. S mons. Fellayem mám dobré vztahy, mluvil jsem s ním několikrát... Nemám rád, když se věci uspěchávají. Putovat, kráčet a jít a potom se uvidí. Pro mne to není problém vítězů či poražených. Je to problém bratří, kteří mají kráčet spolu a hledat formulaci společných kroků.“

6. Další společné kroky Svatého stolce a evangelíků?

Tassilo Forchheimer z ARD: Svatosti, budou moci u příležitosti výročí Reformace najít evangeličtí křesťané a katolíci další krok společné cesty? Nadejde možnost mít účast na témže eucharistickém stolu? Před pár měsíci kardinál Kasper řekl, že by k nějakému významnému kroku mohlo dojít již letos...

Papež: „Byly učiněny velké kroky vpřed! Pomysleme na první Prohlášení o ospravedlnění. Od té doby se cesta nezastavila. Cesta do Švédska byla velmi významná právě proto, že to bylo zahájení a také připomínka [Reformace] společně se Švédskem. Také tam je pro ekumenismus důležitá cesta: společná cesta modlitby, mučednictví a prokazování skutků lásky a milosrdenství. Luterská Charita a katolická Charita tam podepsaly dohodu, že budou pracovat společně. A to je velký krok! Stále se čeká na další kroky. Vy víte, že Bůh je Bohem, který překvapuje. Nikdy se nesmíme zastavit, společně prokazovat skutky milosrdenství, tedy hlásat milosrdnou lásku Ježíše Krista, zvěstovat, že Ježíš Kristus je Pán, jediný Spasitel a že milost přichází pouze od Něho. A během této cesty teologové dále studují. Na cestě je však třeba pokračovat. A mít srdce otevřené překvapením...“

7. Medjugorje. Spolčení nevládních organizací a obchodníků s migranty.

Mimmo Muolo z deníku Avvenire: Dobrý večer Svatosti! Položím Vám otázku jménem italské skupiny. Ve Fatimě jsme viděli velké svědectví lidové víry spolu s Vámi. Tatáž víra je patrná i na jiných poutních místech, například v Medjugorje. Co si myslíte o tamějších zjeveních, pokud to byla zjevení, a o náboženské horlivosti, kterou vzbudila, v souvislosti s Vaším rozhodnutím jmenovat biskupa svým delegátem pro pastorační aspekty? A mohu-li si dovolit druhou otázku, která mi velmi leží na srdci a o které vím, že kromě nás Italů leží na srdci také Vám. Nevládní organizace jsou obviněny ze spolčení s obchodníky s lidmi. Co si o tom myslíte?

Papež: „Začnu s tou druhou otázkou. Četl jsem v novinách, kterými ráno listuji, že tento problém existuje, ale ještě neznám podrobnosti. Nemohu to tedy posoudit. Vím, že problém existuje a pokračuje vyšetřování. Doufám, že budou pokračovat a celá pravda vyjde najevo.
Ta první? Medjugorje. Všechna zjevení či domnělá zjevení patří do soukromé sféry. Nejsou součástí veřejného a řádného učitelského úřadu církve. Stran Medjugorje byla vytvořena komise, které předsedal kardinál Ruini. Jmenoval ji Benedikt XVI. Já jsem koncem roku 2013 či na začátku roku 2014 obdržel od kardinála Ruiniho výslednou zprávu. Byla to komise výborných teologů, biskupů, kardinálů. Opravdu výborných. Ruiniho zpráva je velmi, velmi dobrá. Potom se na Kongregaci pro nauku víry vyskytly nějaké pochybnosti a Kongregace usoudila, že by bylo dobré projednat veškerou tuto dokumentaci všemi členy a poradci této Kongregace, včetně věcí, které se zdály být s Ruiniho zprávou v rozporu. Byl jsem o tom informován, vzpomínám si, že byla sobota večer, pozdě večer. Nezdálo se mi to správné. Připadalo mi, jako by se tím Ruiniho zpráva dávala do dražby – promiňte mi to slovo. Ruiniho zpráva byla udělána velmi dobře. V neděli ráno dostal prefekt Kongregace pro nauku víry ode mne dopis, ve kterém jsem jej žádal, aby namísto projednávání v plénu Kongregace předložili všechny názory rovnou mně. Tyto názory byly prostudovány a všechny zdůrazňují hutnost Ruiniho zprávy. Zásadně je třeba rozlišit tři věci. Ohledně prvních zjevení, když byli „vizionáři“ mladí, zpráva víceméně říká, že mají být nadále zkoumána. Ohledně domnělých nynějších zjevení vyjadřuje zpráva pochybnosti. Já osobně jsem ještě „horší“. Preferuji Madonu matku, naši matku, a nikoli Madonu jako šéfku telegrafického úřadu, která denně v tu a v tu hodinu posílá nějaký vzkaz... to není Ježíšova maminka. Tato domnělá zjevení nemají takovou hodnotu. Říkám to jako osobní názor. Kdo si myslí, že Madona říká: »Zítra přijďte v tu v tu hodinu a vzkážu něco tomu a tomu vizionáři...« - Ne.... Ruiniho zpráva rozlišuje tato dvě zjevení. A za třetí, pravým a vlastním jádrem této zprávy je duchovní rozměr, pastorační rozměr. Lidé tam přicházejí a obracejí se, setkávají se s Bohem, který mění život... Na to neexistuje nějaká kouzelná hůlka a tento duchovně-pastorační rozměr je nepopiratelný. Nyní byly tyto věci se všemi těmito údaji přehlédnuty, včetně odpovědí, které mi zaslali teologové, a byl jmenován zmíněný biskup, který je velmi dobrý a zkušený, aby se podíval, jak je tomu s pastorační stránkou věci. A nakonec bude řečeno nějaké slovo.“

8. Papežská komise pro ochranu nezletilých a odchod její členky Mary Collins

Joshua McElwee z National Catholic Reporter: Děkuji, Svatý otče. Moje otázka zní: Členka Komise pro ochranu nezletilých, která byla zneužívána knězem, v březnu odstoupila. Paní Mary Collins řekla, že byla nucena odejít, protože vatikánští úředníci neplnili pokyny Komise, kterou jste ustanovil. Mám dvě otázky: Kdo nese odpovědnost? A co děláte Vy, Svatý otče, k zajištění toho, aby kněží a biskupové ve Vatikánu plnili Vaše rady, doporučované Vaší komisí?

Papež: „Ano. Mary Collins mi to vysvětlila dobře. Mluvil jsem s ní, je to velmi dobrá žena. Pokračuje v práci na formaci kněží v tomto bodě. Je to dobrá žena. Vyslovila ono obvinění a má trochu pravdu. Proč? Mnoho případů se totiž protahuje, nahromadily se. Mezitím bylo také zapotřebí vytvořit legislativu o tom, co mají dělat diecézní biskupové. Dnes téměř ve všech diecézích existuje protokol o tom, jak tyto případy řešit. To je velký pokrok. Zprávy tak budou vyhotovovány dobře. To je jeden krok. Dále: je nedostatek lidí, je zapotřebí více lidí schopných pro tuto práci. Státní sekretář hledá a také kardinál Müller se snaží najít nové. Předevčírem byli přijati dva či tři noví lidé. Změnil se ředitel disciplinárního úřadu, který byl velmi dobrý, ale byl již poněkud vyčerpán. Vrátil se do své vlasti, aby pokračoval v této své práci se svými biskupy. A ten nový je z Irska, mons. Kennedy, je rovněž velice zdatný, efektivní, rychlý, a to hodně pomáhá. Potom je tu další věc. Někdy biskupové posílají protokol, který, je-li vyhotoven dobře, jde ihned do pléna na feria quarta, kde se studuje a přijme se rozhodnutí. Pokud je protokol nedostačující, musí být vrácen a je třeba jej přepracovat. Proto se přemýšlí o vytvoření kontinentální podpory či dvou takových podpor pro jeden kontinent, např. v Latinské Americe jeden v Kolumbii a druhý v Brazílii. Byly by to jakési přípravné či kontinentální tribunály, ale to jsou jen plány. Když tedy feria quarta případ prostuduje, přistoupí se k propuštění kněze z duchovenského stavu. Ten se však vrátí do diecéze a odvolá se. Doposud odvolání projednávala tatáž feria quarta, která vynesla rozsudek, což ale není spravedlivé. Vytvořil jsem tedy další tribunál a do jeho čela jsem postavil člověka, jehož kvality jsou neoddiskutovatelné, totiž maltského arcibiskupa Sciclunu, který nejvíce bojoval proti zneužívání. A před tímto druhým tribunálem, abychom byli spravedliví, má ten, kdo se odvolává, právo na obhájce. Pokud tento tribunál rozsudek schválí, případ skončil. Pak zbývá už jen možnost napsat list papeži s prosbou o milost. Já jsem nikdy žádnou takovou milost nepodepsal. Takto se věci mají a pokračujeme dál. Mary Collins měla v této věci pravdu, ale také my jsme na tom již pracovali. Existuje však dva tisíce nahromaděných případů!...“

9. Politika odporující učení církve v zemích s katolickou většinou

Joana Haderer z portugalské agentury Lusa: Téměř všichni Portugalci jsou katolíci, skoro 90%. Avšak způsob organizace společnosti a přijímání rozhodnutí častokrát odporuje církevním směrnicím. Mám na mysli manželství osob téhož pohlaví a depenalizaci umělého potratu. Zakrátko se bude jednat o eutanázii. Jak je to všechno možné?

Papež: „Myslím, že jde o politický problém. Svědomí i katolické svědomí ne vždycky plně přísluší k církvi. Je za tím nedostatek náležité katecheze, lidské katecheze... Katechismus katolické církve je příkladem toho, co je seriózní a náležité. Myslím, že chybí formace a také kultura. Je totiž divné, že v některých regionech – myslím na Itálii a částečně na Latinskou Ameriku – existuje mnoho katolíků, ale antiklerikálů... „mangiapreti“ (smích). Je to fenomén, který...

...znepokojuje?

Papež: „Jistě, že mne znepokojuje. Proto říkám kněžím, jak jste četli: vyhýbat se klerikalismu, protože klerikalismus lidi odrazuje. Vyhýbat se klerikalismu, který je morem v církvi. Je tu však také katechetická práce, senzibilizace, dialog, ba lidské hodnoty. Děkuji.
A modlete se za mne, nezapomínejte.“

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.