4.5.2017 

Církev je na nohou a na cestě, vnímá znepokojení lidu a stále se raduje – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

„V prvních osmi kapitolách Skutků apoštolů – řekl papež v úvodu - jsou shrnuty celé dějiny církve: kázání, křty, konverze, zázraky, pronásledování, radost a tak ohavný hřích těch, kdo se připojují k církvi, aby se věnovali svým záležitostem, tedy těch, »dobrodinců« církve, kteří církev nakonec podvedou, jako Ananiáš a Safira.“ Po tomto úvodu Petrův nástupce blíže komentoval dnešní pasáž ze Skutků apoštolů (8,26-40), která popisuje, jak byl apoštol Filip andělem Páně poslán za etiopským hodnostářem, který kolem něho právě projížděl ve svém voze, aby mu hlásal evangelium. Papež František se zaměřil na tři slova a vybídnul přítomné, aby si doma v poklidu k tuto pasáž opět přečetli. První slovem byl pokyn Pánova anděla »Vstaň a jdi«. „Tato slova jsou znamením evangelizace, která je hlavním povoláním i potěchou církve.“

„Neříká: »Zůstaň klidně sedět doma«. Aby církev byla věrná Pánu, musí být vždycky na nohou a na cestě. »Vstaň a jdi«. Církev, která nevstává a není na cestě, roznemůže se.“

„Upadne do psychologických a duchovních traumat, pokračoval papež. Uzavře se do malého světa řečí a věcí postrádajícího horizonty. »Vstaň a jdi«, postav se na nohy a dej se na cestu. Takto má jednat církev, která evangelizuje,“ zdůraznil. »Jdi a připoj se k tomu vozu« - tak zní další pobídka, kterou Duch adresoval Filipovi a kterou papež komentoval. „Na voze byl Etiopan, židovský proselyta, který se vracel z Jeruzaléma, kde se účastnil bohoslužby, a cestou si nahlas četl proroka Izaiáše. Filip tomuto »ministru financí etiopské královny« (srov. Sk 8,27) položil otázku a stal se zázrak. Duch přiměl Filipa naslouchat vnitřnímu neklidu tohoto muže.

„Všichni muži, všechny ženy chovají v srdci neklid – dobrý či špatný – ale je to neklid. Naslouchej tomuto neklidu. Duch neříká: »Jdi a věnuj se proselytismu«, nikoli. »Jdi a slyš«. Naslouchání je druhý krok. Prvním je »vstaň a jdi«, druhým »slyš«. Je třeba naslouchat tomu, co pociťují lidé ve svém srdci. »Že smýšlí špatně?« – namítne někdo. Chci je tedy slyšet, abych porozuměl jejich neklidu. Všichni máme ve svém nitru neklid. A církev se má dobrat tohoto lidského neklidu.“

„Když Filip začal komořímu vysvětlovat jeho nejasnosti, vycházeje od toho místa z Písma, které právě četl, komoří jej přizval k sobě do vozu, a Filip mu s jemnocitem mohl předložit radostnou zvěst. To však bylo možné proto, že Filip přistoupil, aby naslouchal,“ podotkl Svatý otec.

A zatímco Etiopan naslouchal Filipovi, Pán v jeho nitru působil, a dotyčný muž začal chápat, že Izaiášovo proroctví se vztahovalo na Ježíše. Zrodila se v něm víra v Ježíše až do takové míry, že chtěl být ihned pokřtěn. Byl to on, kdo žádal o křest – zdůraznil papež František – protože v jeho srdci působil Duch svatý. Když mu Filip udělil křest, pokračoval pak svou cestou a radoval se, zatímco Filipa poslal Duch Páně jinam.

Radost byla třetím slovem, které papež František vyzdvihl. „Církev – zopakoval – má být na nohou, má si počínat jako naslouchající matka a s milostí Ducha nacházet slova, která je třeba říci.

„Matka církev rodí mnoho dětí touto metodou, kterou není proselytismus. Je to metoda dosvědčování poslušnosti. Církev nám dnes praví »raduj se«, raduj se radostí z toho, že jsi křesťan, i v těžkých chvílích. Když totiž po ukamenování Štěpána vypuklo velké pronásledování, rozptýlili se v jeho důsledku křesťané jako zrna unášená větrem a začali Ježíšovo Slovo zvěstovat všude. Pán ať nám všem daruje milost prožívat církev takto, tedy být na nohou, vycházet ven, naslouchat lidskému neklidu a stále se radovat.“

Končil papež František dnešní homilii v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.