22.4.2017 

Papež František se dnes vydal do baziliky sv. Bartoloměje na Tiberském ostrově, aby společně s komunitou S. Egidio, která jej spravuje, uctil památku Svědků víry 20. a 21. století.
Právě tento chrám, který byl původně zasvěcen sv. Vojtěchovi a kde také najdeme jeho relikvii i jeho nejstarší vyobrazení, se stal z vůle Jana Pavla II. připomínkou mučedníků naší současnosti. V prostorách přiléhajících ke kostelu působila zvláštní komise pro „nové mučedníky“ ustanovená před jubilejním rokem 2000, která během své dvouleté práce shromáždila svědectví o dvanácti tisících svědcích víry z posledního století. 12. října 2002 pak tehdejší papežský vikář pro město Řím, kardinál Ruini, a rumunský pravoslavný patriarcha Teoctist při ekumenické bohoslužbě požehnali ikonu mučedníků 20. století a jednotlivé boční kaple byly zasvěceny svědkům víry z různých částí světa. Poslední kaple pravé boční lodě připomíná rovněž mučedníky komunistických režimů.

V rámci dnešní bohoslužby slovy vystoupili se svědectvím příbuzní a přátelé tří mučedníků z různých dob, míst a kontextů. První pronesl Karl Schneider, jeden z šesti dětí Paula Schneidera, německého evangelického pastora vyznavačské církve, nazývaného také „kazatel z Buchenwaldu“, který byl v roce 1939 v tomto koncentračním táboře umučen kvůli svým veřejným protestům proti nacistické propagandě.
Poté promluvila Roselyne, sestra o. Jacquese Hamela, zavražděného loni v létě (26. července) ve francouzském Rouen v závěru mše svaté.
Jako třetí vystoupil se svědectvím Francisco Hernandez Guevara, přítel Williama Quijana, mladého člena komunity Sant´Egidio v Salvadoru, který byl zavražděn v září roku 2009, protože vedl resocializační programy pro členy mládežnických kriminálních band.

Papež František ve své homilii mimo jiné řekl:

„Podíváme-li se pozorně, je příčinou každého pronásledování nenávist, nenávist, kterou živí vládce tohoto světa proti těm, které Ježíš spasil a vykoupil svojí smrtí a svým zmrtvýchvstáním. V evangeliu, které jsme slyšeli (srov. Jan 15,12-19), užívá Ježíš silné a děsivé slovo: „nenávist“. Ten, který je Učitelem lásky a rád mluví o lásce, mluví o nenávisti. Vždycky totiž chtěl nazývat věci pravými jmény. A říká nám: „Neděste se. Jestliže vás svět nenávidí, uvažte, že mne nenáviděl dříve než vás.“
Ježíš nás vyvolil a vykoupil nezaslouženým darem svojí lásky. Svojí smrtí a vzkříšením nás vysvobodil z moci světa, z moci ďábla, z moci vládce tohoto světa. Tato nenávist pramení z toho, že jsme byli Ježíšem spaseni, což vládce tohoto světa nechce, a proto nás nenávidí a rozpoutává pronásledování, které od dob Ježíše a rodící se církve trvá až do našich dnů. Kolik jen křesťanských komunit je dnes podrobeno pronásledování! Proč? Z nenávisti živené duchem tohoto světa.
V těžkých chvílích dějin se říkává: »Vlast dnes potřebuje hrdiny.« Mučedník může být chápán jako hrdina, ale zásadně je mučedníkem ten, kdo byl omilostněn. Je to milost Boží a nikoli odvaha, která z nás činí mučedníky. Je možné se zeptat stejně: »Co dnes potřebuje církev?« Mučedníky, svědky, to znamená každodenní světce, protože církev posunují vpřed svatí. Bez nich by církev nepokročila vpřed. Církev potřebuje každodenní světce důsledně žitého života, ale také ty, kteří mají odvahu přijmout milost být svědky až do konce, do smrti. Ti všichni jsou živou krví církve. Jsou svědky, kteří táhnou církev, dosvědčují, že Ježíš vstal z mrtvých a je živý, a potvrzují to důsledným životem v síle Ducha svatého, jehož se jim dostalo.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Papež František pak rozsvítil svíčku před každou z postranních kaplí, v nichž jsou na oltářích vystaveny relikvie mučedníků. „Připomeňme si ty, kdo prolili svou krev ve věrnosti evangeliu – modlil se Svatý otec – a prosme Všemohoucího Boha, aby obnovil celý svět svou láskou“. Za zpěvu Kyrie byla připomenuta jména některých mučedníků. K nim se také obracely prosby, aby nás mučedníci všech dob a všech církví vedli k jednotě a aby ustalo rouhavé násilí těch, kdo vraždí ve jménu Boha.
Na závěr se Svatý otec modlil, aby pro krev mučedníků Bůh dovolil „lidstvu zraněnému zlem, znovu nalézt radost a světlo dobra, které nám Jeho Syn nabídl za cenu vlastního života.“
Po skončení bohoslužby se papež v prostorách přiléhajících k bazilice setkal se skupinou uprchlíků, kteří se dostali do Itálie humanitárními koridory.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.