24.1.2017
Konat Boží vůli neznamená nediskutovat s Pánem nebo se nerozčílit. Důležité je být pravdiví, nelíčení a nakonec se plně svěřit Bohu – tak by se dalo shrnout dnešní kázání papeže Františka při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
Podnětem papežovy homilie bylo čtení z listu Židům (10,1-10), ve kterém Kristus přicházející na svět říká: »V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli«. Tato slova – komentoval papež – uzavírají řetězec historických »Tady jsem«, jež v dějinách spásy začíná Adamem, který se ukryl ze strachu před Pánem, jenž jej zavolal. Bůh volá muže a ženy, aby slyšel, jak odpovídají: »Tady jsem. Jsem připraven.« Od Abrahama, Mojžíše, Eliáše, Izaiáše, Jeremiáše až k oné velké Mariině odpovědi a k té poslední, Ježíšově, jsou to dlouhé dějiny odpovědí »Tady jsem«, jež nejsou automatické, protože Pán s těmi, které zve, rozmlouvá.“
„Pán vždy vede dialog s těmi, které zve, aby se vydali na cestu a řekli »Tady jsem«. Má tolik trpělivosti! V knize Job čteme spoustu argumentací a odpovědí nechápajícího Joba, ke kterému mluví Pán uvádějící ho na pravou míru, ale co říká Job nakonec?- »Máš pravdu, Pane. Znal jsem tě jen z doslechu, nyní tě uviděly mé oči« (srov. Job 42,5). Tady jsem, když je vůle... Křesťanský život spočívá v onom »Tady jsem«, v neustálé pohotovosti konat Pánovu vůli. Jedno po druhém. Je krásné číst Písmo a hledat v něm odpovědi dávané Pánu různými lidmi. »Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli«.“
Dnešní liturgie – pokračoval papež - nás vybízí, abychom se ptali, jak jsme na tom s tím svým »Tady jsem, Pane.«
„Skrývám se jako Adam, abych neodpověděl? Anebo místo odpovědi na Pánovo volání utíkám jako Jonáš, který nechtěl vykonat to, co po něm Pán chtěl? Nebo předstírám, že plním Pánovu vůli, ale jenom navenek jako ti učitelé Zákona, které Ježíš tvrdě kárá? Předstírali, že všechno jde dobře, žádné otázky, dělám to a to, nic víc. Anebo odvracím hlavu jinam jako levita a kněz jdoucí kolem raněného a zbitého ubožáka, okradeného lupiči, polomrtvého a ponechaného napospas? Jaká je moje odpověď Pánu?“
„Pán nás volá všechny a zve nás, abychom mu řekli své »Tady jsem«, ale můžeme s Pánem také diskutovat,“ řekl dále papež.
„Pán s námi rád diskutuje. Někdo mi řekne: »Otče, já se často rozčílím, když se modlím k Pánu« - Ale i to je modlitba. Jemu se líbí, když se rozčílíš a říkáš mu zpříma, co cítíš, protože je Otcem! Také tímto způsobem říkám »Tady jsem«. – Anebo se ukrývám? Utíkám? Předstírám? Dívám se jinam? Každý z nás se může zeptat: jaká moje odpověď Pánu, pokud jde o uskutečňování Jeho vůle v mém životě? Kéž nám Duch svatý udělí milost nacházet tuto odpověď.“
Končil papež František ranní kázání v Domě sv. Marty.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.