20.11.2016 

Dnešní liturgickou slavností Krista Krále se skončil Svatý rok milosrdenství. Za účasti 70 tisíc lidí slavil papež František na Svatopetrském náměstí eucharistii spolu s novými kardinály, které jmenoval na včerejší konzistoři. Přítomni byli také ostatní členové kardinálského kolegia, včetně dvou českých kardinálů Dominika Duky a Miloslava Vlka, dále stovka biskupů a přes tisíc kněží. Petrův nástupce ve své homilii mluvil o božském způsobu Ježíšova kralování, které je paradoxní a není z tohoto světa.

„Velikost Jeho království nespočívá v moci podle tohoto světa, nýbrž v Boží lásce, schopné dosáhnout ke všem a uzdravit všechno. Kvůli této lásce se Kristus snížil k nám, přebýval v naší lidské ubohosti a zakusil to nejpodřadnější postavení působené nespravedlností, zradou a opuštěností. Zakusil smrt, hrob a pekelné hlubiny. Takto se náš Král vydal až na hranice veškerenstva, aby objal a spasil vše živé. Neodsoudil nás, ani nás nedobýval, neporušil naši svobodu, nýbrž stal se cestou pokorné lásky, která vše omlouvá, všemu věří a všechno vydrží. Jedině tato láska přemohla a nadále přemáhá naše velké protivníky: hřích, smrt a strach.
Bylo by však málo věřit, že Ježíš je Králem veškerenstva a středem dějin, pokud jej neučiníme středem svého vlastního života. Všechno by bylo marné, kdybychom nepřijali Jeho osobně a kdybychom nepřijali Jeho způsob kralování.“

„Pomáhají nám v tom – řekl dále papež – tři postavy: lid, který se dívá; skupina, která stojí pod křížem, a zločinec ukřižovaný spolu s Ježíšem.“ V souvislosti s tou druhou skupinou, zahrnující starší lidu, vojáky a zločince, pak řekl:

„Všichni se Ježíšovi vysmívají. Adresují mu tutéž provokaci: „Zachraň sám sebe!“ (srov. Lk 23,35.37.39). Je to nejhorší pokušení lidu. Tady pokoušejí Ježíše, jako to činil ďábel na začátku evangelia (srov. Lk 4,1-13), aby odmítnul božský způsob kralování a kraloval podle logiky tohoto světa, totiž sestoupil z kříže a potřel svoje nepřátele! Je-li Bohem, ať tedy dokáže svoji moc a svrchovanost! Toto pokušení je přímým útokem na lásku: „zachraň sám sebe! (vv.37.39), nikoli druhé, ale sám sebe. Ať převládne „já“ svojí silou, svojí slávou a svým vlastním úspěchem. Je to nejstrašlivější pokušení, první a poslední pokušení evangelia. Ježíš však k tomuto útoku na svůj způsob existence mlčí, nereaguje. Nebrání se, nepokouší se přesvědčovat, nedělá apologetiku svého kralování. Spíše pokračuje v lásce, odpouští, prožívá moment zkoušky podle Otcovy vůle v jistotě, že láska přinese plody.“

O třetí postavě papež řekl:

„Tento člověk, který na Ježíše pouze hleděl, v Jeho království uvěřil. A neuzavřel se do sebe, ale se svými pochybeními, svými hříchy a ubohostmi se obrátil k Ježíši. Prosil, aby na něj bylo pamatováno, a zakusil Boží milosrdenství: „Dnes budeš se mnou v ráji“ (v.43). Jakmile dáme Bohu možnost, pamatuje na nás. On je připraven naprosto a navždy smazat hřích, protože Jeho paměť neregistruje spáchané zlo a na rozdíl od naší paměti nemá neustále na zřeteli utrpěná příkoří. Bůh nevzpomíná na hřích, nýbrž pamatuje na nás, na každého z nás, svých milovaných dětí. A věří, že je vždycky možné začít znovu, povstat.
Prosme také o tento dar otevřené a živé paměti. Prosme o milost nikdy nezavírat dveře smíření a odpuštění, nýbrž umět překračovat zlo a neshody a otevírat každou možnou cestu naděje. Jako Bůh věří v nás nekonečně víc než si zasloužíme, tak také my jsme povoláni šířit naději a dávat možnost druhým. Neboť třebaže se Svatá brána zavře, vždycky pro nás zůstává dokořán otevřena pravá brána milosrdenství, kterou je Kristovo Srdce. Z probodnutého boku Zmrtvýchvstalého bude až do konce časů prýštit milosrdenství, útěcha a naděje.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Po bohoslužbě před polední mariánskou modlitbou Anděl Páně papež František řekl:

„Na závěr této bohoslužby chvalme Boha a děkujme Bohu za dar, kterým byl Svatý rok milosrdenství pro církev a pro mnohé lidi dobré vůle. Uctivě zdravím prezidenta Italské republiky a přítomné oficiální delegace. Vyjadřuji hluboké uznání představitelům italské vlády a ostatním institucím za spolupráci a vynaložené úsilí. Vřelé díky pořádkovým službám, pracovníkům pohostinských, informačních a zdravotnických služeb a dobrovolníkům různého věku i původu. Děkuji zejména Papežské radě pro podporu nové evangelizace, jejímu předsedovi, a všem, kteří nejrůznějším způsobem spolupracovali.
Vděčná zmínka patří těm, kteří se přičinili o zdar tohoto Svatého roku duchovně: myslím na četné staré a nemocné lidi, kteří se bez přestání modlili a obětovali svoje utrpení za průběh tohoto Svatého roku.

Zvláště bych rád poděkoval klauzurním řeholnicím v předvečer Dne Pro orantibus, který připadá na zítřek. Všechny vybízím, aby obzvláště pamatovali na tyto naše sestry, které se plně věnují modlitbě a potřebují naši duchovní i materiální solidaritu.“

Papež pak připomněl včerejší beatifikaci francouzského bosého karmelitána Marie-Eugene od Dítěte Ježíše (vl. jménem Henri Grialou), který žil v letech 1894-1967:

„Včera byl ve francouzském Avignonu beatifikován otec Marie-Eugene od Dítěte Ježíše, bosý karmelitán, zakladatel sekulárního institutu Notre Dame de Vie, Boží muž, pozorný k duchovním a materiálním potřebám bližních. Jeho příklad a přímluva ať jsou nám oporou na cestě víry.“

Zcela na závěr pak poznamenal:

„Rád bych srdečně pozdravil vás všechny, kteří jste z různých zemí přišli u příležitosti uzavření Svaté brány baziliky svatého Petra. Panna Maria ať nám všem pomáhá uchovávat v srdci a zužitkovávat duchovní dary Svatého roku milosrdenství.“

Potom Petrův nástupce před zraky přítomných ještě slavnostně podepsal apoštolský list, který vychází u příležitosti zakončení Svatého roku. Nese titul Misericordia et Misera. Papež jej dnes symbolicky předal zástupcům Božího lidu. Obsah apoštolského listu bude prezentován v pondělí dopoledne ve vatikánském tiskovém středisku a jeho pracovní český překlad vyjde na našich stránkách.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.