31.10.2016 

„Zůstaňte ve mně, a já zůstane ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně“ (Jan 15,4).

S vděčným srdcem

Tímto společným prohlášením vyjadřujeme radostné uznání Bohu za tuto společnou modlitbu v lundské katedrále, kterou zahajujeme vzpomínkový rok 500. výročí Reformace. Padesát let stálého a plodného ekumenického dialogu mezi katolíky a luterány nám pomohlo překonat mnohé rozdíly a prohloubit mezi námi porozumění a důvěru. Zároveň jsme se znovu sblížili prostřednictvím společné služby bližnímu, nezřídka v situacích utrpení a pronásledování. Díky dialogu a sdílenému svědectví už si nejsme cizí, ba naučili jsme se, že to, co nás sjednocuje, je větší než to, co nás rozděluje.

Od konfliktu ke společenství

Jsme hluboce vděční za duchovní a teologické dary obdržené skrze Reformaci, vyznáváme a litujeme před Kristem skutečnosti, že luteráni a katolíci zranili viditelnou jednotu církve. Teologické rozdíly byly provázeny předsudky a konflitky a náboženství bylo účelově používáno k politickým cílům. Naše společná víra v Ježíše Krista a náš křest od nás vyžadují každodenní konverzi, díky níž se zříkáme historických sporů a konfliktů, které brání službě smíření. Minulost nelze změnit, ale paměť a způsob připomínání změnit lze. Modlíme se za uzdravení svých zranění a vzpomínek, které zatemňují pohled jedněch na druhé. Kategoricky odmítáme každou minulou i přítomnou nenávist a násilí, zejména to, které je pácháno ve jménu náboženství. Dnes nasloucháme Božímu přikázání odložit stranou každý konflikt. Uznáváme, že jsme osvobozeni milostí, abychom kráčeli ke společenství, ke kterému nás Bůh neustále volá.

Náš závazek společného svědectví

Překonáváme historické události, které nás tíží, a zavazujeme se společně dosvědčovat milost Božího milosrdenství, zjeveného v ukřižovaném a vzkříšeném Kristu. Jsme si vědomi, že naše vzájemné vztahy mají dopad na naše svědectví evangeliu, zavazují nás k dalšímu růstu ve společenství zakořeněném ve křtu, a snažíme se odstranit zbývající překážky, které brání dosažení plné jednoty. Kristus si přeje, abychom byli jedno, aby svět mohl uvěřit (srov. Jan 17,21).
Mnozí členové našich komunit touží po společném přijímání eucharistie u jednoho stolu, jakožto konkrétním vyjádření plné jednoty. Známe zkušenost bolesti těch, kteří sdílejí celý svůj život, ale nemohou sdílet výkupnou přítomnost Boha u eucharistického stolu. Uznáváme svoji společnou pastorační odpovědnost odpovědět na duchovní žízeň a hlad našeho lidu být jedno v Kristu. Vroucně si přejem, aby tato rána v Kristově Těle byla zahojena. Toto je cílem našich ekumenických snah, ve kterých chceme pokračovat také obnovením našeho nasazení v teologickém dialogu.
Prosíme Boha, aby katolíci i luteráni dovedli společně dosvědčovat evangelium Ježíše Krista, vyzývat lidstvo k naslouchání a přijímání dobré zvěsti o vykupitelském Božím díle. Prosíme Boha o inspiraci, povzbuzení a sílu, abychom mohli společně postupovat vpřed ve službě, bránit důstojnost a lidská práva, zejména chudých, pracovat pro spravedlnost a odmítat každou formu násilí. Bůh nás volá, abychom byli nablízku těm, kdo prahnout po důstojnosti, spravedlnosti, pokoji a smíření. Zvláště dnes pozvedáme svoje hlasy, aby se skončilo násilí a extremismus, kterým bylo postiženo tolik zemí a komunit a bezpočet bratří a sester v Kristu. Vybízíme luterány a katolíky ke společné práci při přijímání cizinců, pomoci těm, kdo byli nuceni uprchnout kvůli válce a pronásledování, a při obraně práv uprchlíků a žadatelů o azyl.
Uvědomujeme si dnes více než jindy, že naše společná služba ve světě musí zahrnovat celé stvoření, které trpí vykořisťováním a důsledky nenasytné chtivosti. Uznáváme právo budoucích generací těšit se ze světa, který je Božím dílem, ve vší jeho potencialitě a kráse. Prosíme o změnu srdcí a myslí, která by vedla k laskavé a odpovědné péči o stvoření.

Jedno v Kristu

Při této příležitosti vyjadřujeme svoji vděčnost bragtřím a sestrám z různých světových křesťanských společenství a sdružení zde přítomných a připojují se k naší modlitbě. Obnovením svého závazku pokračovat od konfliktu ke společenství, jednáme jako členové jediného Kristova Těla, ke kterému jsme přivtěleni křtem. Vybízíme svoje druhy na ekumenické cestě, aby nám připomínali naše závazky a povzbuzovali nás. Prosíme je, aby se za nás nadále modlili, putovali s námi a podporovali nás v zachovávání náboženských závazků, které jsme dnes vyjádřili.

Výzva ke katolíkům a luteránům celého světa

Apelujeme na všechny luteránské i katolické farnosti a komunity, aby byly odvážné a kreativní, radostné a plné naděje a nadále se nasazovaly v tomto velkolepém dobrodružství, jež nás čeká. Spíše než minulé konflikty ať nás božský dar jednoty mezi námi vede ke spolupráci a prohlubování naší solidarity. Semkněme se ve víře v Krista, společně se modleme, vzájemně si naslouchejme, žijme Kristovu lásku ve vztazích nás, katolíků a luteránů, a otevírejme se moci Trojjediného Boha. Zakořeněni v Kristu a Jeho dosvědčováním obnovme svoji rozhodnost být věrnými hlasateli nekonečné lásky Boží k celému lidstvu.

Předseda Světové luterské federace, Reverend Munib Younan, a papež František,
v luterské katedrále v Lundu, 31. října 2016.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.