11.10.2016 

Světová média mluví o humanitární katastrofě ve východní části Aleppa, kde pokračují nálety syrské armády podporované Ruskem. Ve východní části města zůstává blíže neurčený počet lidí, patrně několik desítek tisíc, mezi nimiž působí tzv. povstalci. Jsou to nesourodé skupiny islamistických bojovníků, kteří používají jako živé štíty tamější civilisty, nezřídka i vlastní manželky a děti, kterým nedovolí odejít do bezpečí. Nevládní organizace Lékaři bez hranic sice požaduje otevření humanitárních koridorů, ale neříká, že syrská armáda takové koridory otevřela. Carlos Francisco, šéf Lékařů bez hranic v Sýrii, označuje situaci za neudržitelnou. Oblast je naprosto izolována a lidem chybí základní prostředky. Všech osm jejich zdravotnických struktur je přeplněno.

Politické napětí graduje. Americký státní sekretář John Kerry mluví o stíhání Ruska a syrské vlády za údajné válečné zločiny v Aleppu. Prezident Holland vyhrožuje, že se nesetká s prezidentem Putinem, který má 19. října navštívit Paříž. Moskva mluví o teroristických činech v Sýrii a na žádost syrské vlády přivádí vojenské posily.
O jednostranných informacích a situaci ve městě z Aleppa hovoří chaldejský biskup Antoine Audo:

„Nemohu mluvit o východní části, protože nemáme přímé zprávy. Přestože leží jen kilometr od nás, nemůžeme tam chodit. Co mohu potvrdit, že tato východní část města, kde jsou ozbrojené skupiny, jejichž počet ovšem není znám, je bombardována. Mnoho se o tom mluví, ale nikdo nemluví o nás, o západní části, kde žijí dva miliony Syřanů, včetně křesťanské menšiny, která doposud v Aleppu zůstala.
Například včera jsem navštívil dvě chaldejské rodiny. Jedna přišla o otce a syna – při ostřelování na konci září. V druhé rodině, také ve čtvrti Midan, zasáhla bomba šestnáctiletou dívku, když stála na balkóně. Ještě žije, ale má velmi těžká zranění. Tyto strašlivé příběhy se opakují od rána do večera. Jsme bez proudu, bez vody – a nikdo o nás nemluví. Všechny infromace se zaměřují na východní část, kde jsou zmíněné ozbrojené skupiny. Opravdu by mě zajímalo, kde je objektivní informace...“

V západní části města jsou tedy dva miliony lidí, kteří žijí v dramatické nouzi, a pak je tu východní část města, která je v rukou samozvaných ozbrojenců, je obležená a nedostane se do ní humanitární pomoc. Vy, jako syrská charita, tam nemáte přístup?

„Ne, není to možné! Je to příliš nebezpečné! Pracujeme v celé Sýrii, všude, kde je to možné. V místech ovládaných ozbrojenými skupinami to možné není. Zejména my jako křesťané, jako nezávislí tam nemůžeme – není to možné!“

Boje tedy pokračují v celém městě?

„Ano. Kdybyste nyní přišel na místo, kde právě jsem, zdálo by se vám všechno v pořádku. Nic není slyšet, všechno je normální. Nikdo ale neví, co se kdy stane. Jsou tady opuštěné bomby, které zabíjejí 40 – 50 lidí, tu v jedné čtvrti, tu v jiné. Chodíme po ulicích a napadá nás: „Kdo ví, možná právě teď natrefím na bombu“. Musíme být neustále ve střehu, přemýšlet jak a kudy jít.... Žijeme v neustálém ohrožení. A to vyvolává strašnou atmosféru strachu. Všichni křesťané, většina těch, kdo si to mohou dovolit, odcházejí pryč. V tom je naše velké utrpení!“

Říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas syrský jezuita a arcibiskup chaldejského obřadu Antoine Audo z Aleppa.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.