Rádio Vaticana

Papež: péče o společný domov je skutek duchovního milosrdenství

1.9.2016

Naslouchat křiku Země, naslouchat křiku chudých – k tomu vybízí papež František v obsáhlém poselství ke dnešnímu Světovému dni modliteb za péči o stvoření. Ustanovením tohoto dne loni v srpnu (10.8.) se římský biskup připojil k iniciativě pravoslavného ekumenického patriarchy Bartoloměje I. Stejně jako loni se při této příležitosti ve vatikánské bazilice bude konat bohoslužba nešpor za účasti Svatého otce, kázat bude otec Raniero Cantalamessa.
Ke zmíněnému Světovému dni vydal letos papež také zvláštní čtyřstránkové poselství, které představil ve vatikánském tiskovém středisku kardinál Peter Turkson (foto) a ve kterém papež mluví o potřebě ekologické konverze, předpokládající uznání našich hříchů proti stvoření, a navrhuje zavést jako nový skutek milosrdenství právě „péči o společný domov“, což bylo téma loňské encykliky Laudato si´. Je čas změnit kurs a chránit Zemi, která je naším společným domovem – vybízí papež František ve svém poselství a zdůrazňuje, že křesťanské komunity sdílejí starost o budoucnost planety spolu s komunitami jiných náboženských vyznání.

Papež připomíná nasazení ekumenického patriarchy Bartoloměje a poukazuje na těsnou souvislost mezi „strádáním chudých a devastací životního prostředí“. Proto – píše František – „musíme být jednotní v prokazování milosrdenství našemu společnému domu“, „nesmíme kapitulovat“ před projevy zhoršování životního prostředí zapříčiněnými naším „nezodpovědným a sobeckým jednáním“. Papež opět poukazuje na „globální oteplování, částečně způsobené lidskou činností“ a „přispívající k srdcervoucí krizi nucených migrací“.

„Zacházíme-li špatně s přírodou – píše papež – chováme se špatně také k lidem.“ František konstatuje, že devastační chování k našemu společnému domovu je hříchem proti Bohu i proti nám samotným. Odtud plyne také pobídka k uznání těchto našich „hříchů proti stvoření“, neboť jedině tak budeme moci „učinit konkrétní kroky na cestě ekologické konverze, která předpokládá, že si jasně uvědomíme svoji odpovědnost“. Papež tedy právě v rámci probíhajícího Svatého roku milosrdenství vybízí ke zpytování svědomí a pokání, a to také za pomoci svátostné zpovědi.

Petrův nástupce dále navrhuje, aby byla „péče o společný domov“ jakožto „nový skutek milosrdenství“ zahrnuta do „tradičních seznamů sedmi skutků milosrdenství“. Jako skutek duchovního milosrdenství – vysvětluje – vyžaduje péče o společný domov »vděčné nazírání na svět« (Laudato si´, 214), zatímco tělesné skutky milosrdenství vyžadují »jednoduchá každodenní gesta, jimiž prolamujeme logiku násilí, vykořisťování a sobectví« (tamt.230). Papež požaduje změnit kurs, tedy nevěřit, že naše snahy jsou pro zlepšení světa příliš nepatrné.

Papež František požaduje změnit životní styl a osvojit si přesvědčení, že „ekonomika a politika, společnost a kultura nesmějí být ovládány mentalitou krátkodobého výhledu a vyhledáváním bezprostřední finanční či volební návratnosti“; „musejí být naléhavě přeorientovány k obecnému dobru, které zahrnuje udržitelnost a péči o stvoření“. Papežské poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření uvádí jako konkrétní příklad „ekologické zadlužení Severu u Jihu světa“, z čehož nezbytně plyne, aby byla chudším zemím poskytována podpora za účelem „prosazení udržitelného rozvoje“. Papež František pochvalně zmiňuje Dohodu z Paříže o Cílech udržitelného rozvoje do roku 2030 a připomíná, že tato dohoda je závazná nejenom pro vlády, ale i pro občany. Dodává však, že je také třeba „klást si cíle ještě větší.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežova poselství je na stránkách ČBK ZDE

Milan Glaser