Rádio Vaticana

Papež o »jezuitském viru« k absolventům jezuitských škol

12.11.2015

Papež František dnes adresoval videoposelství účastníkům XVI. Latinskoamerického kongresu asociací studentů jezuitských škol pořádaného v ekvádorském Guayaquilu. Ve své improvizované promluvě se věnoval tématu vzatému z knihy Duchovních cvičení sv. Ignáce z Loyoly a rozjímal o tajemství Vtělení. Načrtnul ideální profil absolventa jezuitské školy. Měl by být neustále „rozpjatý mezi nebem a zemí – řekl František. Nesmí schovávat hlavu jako pštros před realitou, ve které žije. Nesmí si budovat izolovaný svět a odlehčenou zbožnost před Boží realitou. A nesmí své svědomí prodávat tomuto světu.“ Je to tenze – pokračoval papež – která vychází z kladení otázek: Jak si stojím před Bohem? Jak se stavím ke světu? Jak se stavím ke světskému duchu, který je mi neustále předkládán? Pokud si odpovím na tyto tři otázky, zjistím do jaké míry jsem přijal formaci nabízenou Tovaryšstvem Ježíšovým anebo do jaké míry zůstala tato formace uložena ve skříni.“

„Svatý Ignác z Loyly v rozjímání o Vtělení nás staví do tenze ke třem věcem. Nejprve nás nechá nazírat nebe, tři božské Osoby. Potom zemi, tedy lidi, krajiny a situace. A nakonec jednu lidskou osobu: Marii v nazaretském domku. Bůh posílá svého Syna, aby zachránil lidi v jejich realitě. Je tedy třeba vidět realitu takovou, jaká je.“

Co se děje v latinské Americe? – táže se dále papež František. Kolik dětí nechodí do školy? Proč nemohou chodit do školy? Kolik dětí trpí hladem? Kolika dětem se nedostává zdravotní péče? „Máte-li v sobě - »jezuitský virus« - řekl dále František, pak musíte vidět nerovnosti, vykořisťování nezletilých i dospělých, a sledovat, co potom říkáte Bohu. Musíte sledovat, co říci Bohu, když vidíte například těžební firmy, které při těžbě používají kyanid a jiné látky těžce poškozující zdraví zaměstnanců i mnoha ostatních lidí. Svatý Ignác z Loyly nám říká:

„»Nazírat, jak se Bůh dívá na zemský povrch plný lidí, jedni se rodí, druzí umírají, jedni pláčou, druzí se smějí.« Jaký je tvůj vztah k realitě? Anebo jak se transcendujete? Jste uzavřeni sami v sobě? Představujete si Pannu Marii a zavíráte dveře, abyste nepřijali Boží povolání? Jak se díváš na lidi? Jakým pohledem? Z hlediska svého pohodlí, klidu či peněženky? A jak se díváš na Boha? Z očí do očí? Ke komu mluvíš? K Bohu, který je roztroušený jako sprej? Anebo mluvíš s Otcem, který je tvým Otcem, mluvíš k Synu, který je tvým synem, mluvíš k Duchu svatému, jehož jsi dostal ve křtu?“

Klást si tyto otázky – uzavíral papež – znamená zůstávat v tenzi. „Pravda se vždycky dává v tenzi, pravda není nehnutá, není krystalizovaná, uvádí do napětí, nabádá k činu, přivádí ke změně a jednání, vede k napodobování Boha Stvořitele, Vykupitele a Posvětitele. Nabádá, abys byl člověkem.“

Milan Glaser