1.10.2015
Migranti jsou naši bratři a sestry, kteří hledají lepší život daleko od chudoby, hladu a ponižování, připomíná papež ve svém poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků, který se bude slavit 17. ledna příštího roku. Tváří v tvář migračním vlnám, jichž se ve všech koutech naší planety zvedá stále více – píše František – evangelium milosrdenství otřásá svědomím a zabraňuje tomu, abychom uvykli utrpení druhých.
Dramatické osudy milionů mužů a žen se obracejí k mezinárodní komunitě uprostřed nepřijatelných humanitárních krizí v mnoha oblastech světa. Když jako diváci hledíme na udušené, strádající či ztroskotané lidi, naše lhostejnost a mlčení otevírá cestu spoluvině. Lidé, kteří opustili svou zemi, zakusili vydírání převaděčů a obchodníků s lidmi, nakonec přicházejí do situace plné podezření a strachu. Nezřídka – zdůrazňuje poselství – narážejí na nedostatek jasných a uskutečnitelných norem, které by stanovily pravidla a ukázaly cestu k integraci.
Papež označuje migrační vlny za realitu, s níž je v první řadě nutné se vyrovnat, a v druhé řadě hledat příčiny migrace a změn, které vyvolávají. „Kdo emigruje – podotýká papež – je nucen změnit některé aspekty, které definují jeho osobnost. Zároveň je však nucen ke změně – ať chce nebo ne – také ten, kdo emigranta přijímá.“ Jak tedy žít s těmito proměnami, táže se František, aby se z nich nestaly překážky autentického rozvoje, nýbrž příležitosti k lidskému, sociálnímu a duchovnímu růstu?
Církev odpovídá na tyto otázky Evangeliem milosrdenství. Papež připomíná komunitám, které diskutují o hranicích vstřícnosti, že všichni mají být „připraveni nejen druhému dávat, ale také jej přijímat“. Církev stojí v první linii, jak co se týče přijímání, tak v obraně „práva každého na důstojný život“, stejně jako „práva neemigrovat a přispívat k rozvoji své vlastní země“ – ujišťuje papež František v poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.