Rádio Vaticana

O papežově reformě kanonického procesu v manželském právu

12.9.2015

Kolegialita a služba – tato dvě klíčová slova vystihují dokument papeže Františka z osmého září, kterým upravil kanonický proces ve věci prohlášení neplatnosti manželství. Pro naše mikrofony reformu vysvětluje Jorge Ernesto Villa Avila, právník Papežského tribunálu Římské roty.

“Je to zásadní reforma kanonického manželského procesu. Vyznačuje se kolegialitou a službou, protože přibližuje biskupa jeho věřícím, aby jejich případy mohly být projednány s větší rychlostí. Dříve se těmito kauzami zabývaly interdiecézní soudy, zatímco nyní je to přímo a osobně biskup, který nese zodpovědnost za posouzení případů a rozhodnutí o neplatnosti manželství. Tím se možnost zneplatnění otevírá více lidem, ale nikoli proto – abychom si dobře rozuměli – že se změnily důvody nulity, nýbrž kvůli rychlejšímu projednání případů a větší blízkosti věřícím. Znamením kolegiality je přítomnost biskupa, který spolu se svými spolupracovníky tuto reformu uvede do života. Reforma tak odpovídá na zásadní starost, kterou projevila biskupská synoda, tedy reaguje na skutečnost, že mnoho křesťanských věřících žije po rozpadu prvního manželství v neregulérní situaci, což těmto lidem působí utrpení.“

Apoštolské listy papeže Františka byly vydány krátce před zahájením Svatého roku milosrdenství. Myslíte si, že je to další papežovo gesto, kterým chce poukázat na nekonečné Boží slitování?

“Nepochybně, protože už slova, která Svatý otec užil v názvu dokumentu „Motu proprio“, mluví o milosrdenství, s jakým se má s těmito otázkami nakládat. Jde o reformu širokého pastoračního dosahu, díky které mají pocítit blízkost církve i samotného Boha právě tito lidé, kteří trpí a nacházejí se ve stavu hříchu. Je to tedy velmi důležitá součást nadcházejícího Svatého roku.“

Co se změní z hlediska místních církví?

“Radikální proměnou prochází podoba soudních struktur, které se dosud zabývaly kauzami manželské nulity. Jak jsem již uvedl, procesy se konaly při interdiecézních soudech, které byly mnohokrát velice vzdáleny od místa bydliště věřících, kteří žádali o soudní řízení. Častokrát mělo několik diecézí pouze jeden společný soud. Tato struktura se radikálně změnila tím, že nyní každý biskup, stojící nablízku svému stádci, může a má mít svůj vlastní soud. Biskup za něj ponese osobní a přímou zodpovědnost, přičemž bude samozřejmě využívat spolupráce svých soudců. A to buď jediného soudce, anebo soudního kolegia, které může být složeno z jednoho duchovního a dvou laiků. Stojíme tedy před radikální reformou organizace církevních soudů.“

A konečně, co se změní pro věřící, kteří žadají o zneplatnění manželství?

“Zde si musíme zjednat jasno v tom, že se v žádném případě nemění nauka o manželství a jeho nerozlučitelnosti. Jak už bylo řečeno, nemění se důvody, vedoucí k prohlášení neplatnosti manželství, nýbrž pouze postup, jakým se zjišťuje pravost či nepravost církevního manželství. Věřící musí důvěřovat ve spravedlnost církve. A ta se jim nyní přibližuje v postoji výraznějšího naslouchání a pastorační starostlivosti o jednotlivé konkrétní situace. Všichni dotyční věřící jsou tedy vyzváni, aby ve své diecézi v důvěře a víře předložili svůj vlastní případ. Budou vždy vyslechnuti, a to ve světle pravdy. Pouze pravda totiž může vést k povolení či naopak nepovolení druhého manželství. Tento postoj ve světle pravdy je zásadní.“

Uzavírá právník Villa Avila, který pracuje při tribunálu Apoštolského stolce.

Jana Gruberová