11.9.2015
Abychom byli milosrdní vůči druhým, musíme mít odvahu obviňovat sami sebe – řekl papež František v dnešní homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Zdůraznil také, že se musíme naučit nesoudit druhé, jinak se staneme pokrytci. Před tímto rizikem se musí mít na pozoru od papeže dolů všichni.
Liturgie těchto dnů – poznamenal papež – nás přivedla k zamyšlení nad křesťanskými způsoby: jemnocitem, dobrotou, mírností; a vybízela nás k tomu, abychom se navzájem snášeli. V souvislosti s tím mluví Pán Ježíš o odměně a říká »nesuďte a nebudete souzeni. Neodsuzujte a nebudete odsouzeni«.
„Můžeme si říci, jak je to krásné. A každý z vás může říci: »Ale otče, jak se to dělá, odkud s tím začít? Co je prvním krokem“« První krok vidíme dnes jak v prvním čtení (1 Tim 1,1-2.12-14), tak v evangeliu (Lk 6,39-42). První krok je obviňovat sami sebe. Odvaha obvinit sebe před tím, než obviním druhé. Pavel chválí Pána a děkuje mu, že jej »uznal za věrného a vzal do služby, ačkoli byl dříve rouhač, pronásledovatel a násilník«. Dostalo se mu milosrdenství.“
„Svatý Pavel - pokračoval papež – nás učí, abychom obviňovali sami sebe. A Pán oním porovnáním třísky v oku bratra a trámu v našem vlastním oku učí totéž. Nejprve je třeba vyjmout trám z vlastního oka, obvinit sebe. Prvním krokem – zdůraznil papež - je tedy obvinit sebe a necítit se soudcem vyjímajícím třísku z očí ostatních.“
„A Ježíš používá slovo, kterým označuje ty, kdo mají dvojí tvář, dvojí duši: »Pokrytče!« Muž a žena, kteří se nenaučí obviňovat sebe, stanou se pokrytci. Všichni? Všichni, počínaje papežem dolů, všichni. Pokud někdo není schopen obviňovat sebe a teprve potom, je-li třeba, říkat druhým, co se jich týká, není křesťanem. Nepodílí se na onom krásném dílu smíření, zjednávání pokoje, na jemnocitu, dobrotě, odpuštění, velkomyslnosti a milosrdenství, které nám přinesl Ježíš Kristus.“
„První věcí je tedy prosit Pána o milost obrácení a přijdou-li mi na mysl nedostatky druhých, zastavit se“ – řekl dále papež.
„Když se mi chce upozorňovat druhé na jejich nedostatky, pozastavit se a říci si: a co já? Mít odvahu, kterou měl Pavel: „Byl jsem rouhač, pronásledovatel a násilník...“ Kolik věcí bychom mohli říci o sobě? Ušetřeme si komentování druhých a komentujme sami sebe. To je první krok na cestě velkomyslnosti. Kdo totiž dovede vidět jenom třísky v oku druhého, stane se malicherným, bude mít omezenou duši plnou nicotností a klevet.“
„Prosme Pána – pokračoval papež – o milost držet se Ježíšovy rady: být velkorysí v odpouštění, velkorysí v milosrdenství. Ke kanonizaci – dodal – je zapotřebí celý proces, pak zázrak a nakonec prohlášení církve, ale najde-li se člověk, který nikdy, ale nikdy nemluvil o druhém špatně, pak by mohl být kanonizován ihned“, končil papež dnešní kázání v Domě sv. Marty.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.