Rádio Vaticana

Papež: Ten, který je Láska, ať nám dá pravou „energii pro život“

1.5.2015

Dnes dopoledne byla zahájena Světová výstava Expo 2015, jejímž mottem je: „Uživit planetu; energie pro život“. Součástí slavnostního ceremoniálu bylo také vystoupení papeže Františka, který z Vatikánu oslovil přítomné v přímém televizním přenosu. Jeho promluvu vám přinášíme v plném znění:

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Jsem vděčný za možnost připojit svůj hlas k těm z vás, kteří jste se sešli k tomuto zahájení. Je to hlas římského biskupa, který mluví jménem putujícího Božího lidu v celém světě; je to hlas mnoha chudých, kteří jsou součástí tohoto lidu a snaží se důstojně a s potem na čele vydělat si na chléb. Chtěl bych být mluvčím všech těchto našich bratří a sester, křesťanů i nekřesťanů, které má Bůh rád jako děti a pro které dal život, lámal chléb, kterým je tělo Jeho Syna, jenž se stal člověkem. On nás naučil prosit Boha Otce: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes“. Výstava Expo je vhodnou příležitostí ke globalizaci solidarity. Snažme se ji nepromarnit, ale plně zhodnotit.

Spojuje nás především její téma: „Uživit planetu, energie pro život“. Také za to musíme poděkovat Pánu, tedy za výběr tématu tak důležitého a zásadního… tedy pokud nezůstane pouhým „tématem“ a bude provázeno vědomím tváří, tváří milionů lidí, kteří dnes mají hlad a nebudou dnes jíst způsobem hodným člověka. Chtěl bych, aby každý člověk, počínaje dneškem, každý člověk, který přijde na výstavu Expo do Milána a bude procházet jejími skvoucími pavilony, mohl vnímat přítomnost oněch tváří. Přítomnost skrytou, která by však měla být skutečnou protagonistkou této události: přítomnost tváří mužů a žen, kteří mají hlad, trpí nemocemi a dokonce umírají v důsledku nedostatečné nebo škodlivé potravy.

Paradox hojnosti – jak to vyjádřil svatý Jan Pavel II. v promluvě ke členům FAO (Promluva na první konferenci o výživě, 1992) – dosud trvá, navzdory vynaloženému úsilí a některým dobrým výsledkům. Také Expo je v jistém ohledu součástí tohoto „paradoxu hojnosti“, podléhá-li kultuře plýtvání a skartování a nepřispívá-li k modelu rovného a udržitelného rozvoje. Učiňme tedy toto Expo příležitostí ke změně mentality a přestaňme si myslet, že naše každodenní skutky – na každém stupni odpovědnosti – nemají žádný dopad na život těch, kdo blízko či daleko trpí hladem. Myslím na mnoho mužů a žen sužovaných hladem a zejména na množství dětí, které ve světě umírají z hladu.

A existují další tváře, které budou mít důležitou roli na Světové výstavě: pracovníci a badatelé potravinového sektoru. Pán ať každému z nich udělí moudrost a odvahu, protože jejich odpovědnost je veliká. Přál bych si, aby tato zkušenost umožnila podnikatelům, obchodníkům a odborníkům pocítit, že se podílejí na velkém projektu solidarity, totiž výživy planety v úctě ke každému muži a ženě, který ji obývá, a v úctě k životnímu prostředí. Toto je velká výzva, kterou Bůh adresuje lidstvu jednadvacátého století: totiž přestat konečně zneužívat zahradu, kterou nám Bůh svěřil, aby z jejích plodů mohli jíst všichni. Účast na tomto projektu propůjčuje plnou důstojnost práci těch, kdo na poli výživy produkují a bádají.

Všechno však začíná odtud, od vnímání oněch tváří. Nechci proto zapomenout ani na tváře všech pracovníků, kteří výstavu Expo v Miláně připravili, zvláště těch nejvíce anonymních, nejvíce skrytých, kteří si také díky Expu mohli vydělat na chléb a přinést jej domů. Kéž není nikdo zbaven této důstojnosti! A žádný chléb ať není plodem práce nehodné člověka!

Pán ať nám pomáhá zhostit se odpovědně této velké příležitosti. On, který je Láska, ať nám dá pravou „energii pro život“: lásku k dělení se o chléb náš vezdejší v pokoji a bratrství. A kéž nechybí žádnému muži a žádné ženě chléb a důstojnost práce. Děkuji.

Řekl papež František při zahájení Světové výstavy Expo 2015.

Milan Glaser