17.3.2015 

Církev je Ježíšovým domem, domem milosrdenství, který přijímá všechny, a nikoli místem, kde křesťané smějí zavírat dveře druhým – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

František již déle upozorňuje na tento rozpor mezi Kristem, jenž dveře otevírá všem, kdo Jej hledají, zejména těm vzdáleným, a křesťany, kteří dveře církve někdy zavírají těm, kdo klepou. Je to rozpor mezi bezmezným milosrdenstvím Krista a jeho nedostatkem někdy právě u křesťanů.

Podnětem papežovy reflexe byla voda, o které byla řeč v obou dnešních liturgických čteních. Uzdravující voda proroka Ezechiela (47,1-9.12), který ve vidění spatřil, jak pramení pod chrámovým prahem a její tok postupně mohutní a stává se řekou skýtající uzdravení každému; a voda rybníka Bethzatha popisovaného v evangeliu (Jan 5,1-3a.5-16). U jeho břehu ležel 38 let jeden nemocný, který byl – podle Františka – „asi i trochu líný“ a který nikdy nestihl sestoupit do rybníka, když se vody rozvířily, aby mohl nalézt uzdravení. Uzdravuje ho však Ježíš, který jej vybídl, aby vzal svoje lehátko a chodil. To však vyvolalo kritiku učitelů Zákona, protože ten den byla sobota, kdy se nic nesmělo nosit v rukou. „Podobné situace se často opakují i dnes,“ komentoval papež František:

„Nějaký muž či nějaká žena strádají na duši a v zármutku nad spoustou pochybení najednou pocítí, že se rozvířily vody – Duch svatý anebo slyšené slovo uvedlo něco do pohybu. Řekne si: »Chtěl bych jít...« osmělí se a jde. Dnes však často najde v křesťanských komunitách zavřené dveře a uslyší: »Nemůžeš toto a nemůžeš tamto. Chceš-li, přijď v neděli na mši, ale nic víc«. A tak to, co v srdcích lidí způsobil Duch svatý, zničí takoví křesťané, kteří mají psychologii učitelů Zákona.“

„Toto mne mrzí“ – pokračoval papež František a dodal: „Církev má dveře vždycky otevřené.“

„Je to Ježíšův dům a Ježíš je přívětivý. Nejenom lidi přijímá, ale vyhledává je jako onoho nemocného. A pokud je člověk zraněný, co učiní Ježíš? Vyčítá mu to zranění? Nikoli, vezme jej na ramena a nese. A tomu se říká milosrdenství. A když Bůh vyčítá svému lidu »Milosrdenství chci a ne oběti«, tak mluví o tom.“

„Kdo jsi ty – zdůraznil papež dále – že zavíráš dveře svého srdce muži či ženě, kteří se chtějí napravit a stát se součástí Božího lidu, protože Duch svatý pohnul jejich srdcem? Postní doba – uzavíral Svatý otec – kéž nám pomáhá, abychom nechybovali jako ti, kteří znevážili Ježíšovu lásku vůči ochrnulému kvůli malichernosti, jež odporovala Zákonu.

„Prosme dnes Pána při této mši za sebe, za každého z nás a za celou církev o obrácení k Ježíši, o konverzi k Ježíši a k Ježíšovu milosrdenství. Tak bude zcela naplněn Zákon, který spočívá v lásce k Bohu a v tom, že máme rádi bližního jako sami sebe.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.