15.3.2015
Promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně, nám. sv. Petra
Drazí bratři a sestry, dobrý den.
Dnešní evangelium nám opět podává slova, která Ježíš řekl Nikodémovi: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna“ (Jan 3,16). Nasloucháme těmto slovům, obracíme pohled svého srdce k Ukřižovanému Ježíši a ve svém nitru vnímáme, že nás Bůh miluje, má nás doopravdy a velmi mnoho rád! Toto nejjednodušší vyjádření shrnuje celé evangelium, veškerou víru a celou teologii: Bůh nás miluje nezištnou a bezmeznou láskou.
Tak nás miluje Bůh a tuto lásku dokazuje především ve stvoření, jak praví liturgie ve čtvrté eucharistické modlitbě: „Všechno jsi stvořil a naplňuješ svým požehnáním, a všem dáváš své světlo a radost“. Na počátku světa je pouze svobodná a nezištná láska Otce. Svatý Irenej, světec prvních staletí napsal: „Bůh nestvořil Adama, protože člověka potřeboval, ale aby měl koho zahrnovat dobrodiním“ (Adversus haereses, IV, 14, 1). Tak je to, láska Boha je taková.
Čtvrtá eucharistická modlitba pokračuje: „A když ti člověk odepřel poslušnost a ztratil tvé přátelství, tys ho nenechal napospas smrti. Slitovával ses nad lidmi a pomáhal jim, aby tě hledali a nacházeli.“ Přišel se svým milosrdenstvím. Jako ve stvoření, tak i následujících etapách dějin spásy vystupuje nezištnost lásky Boží: Pán vybral svůj lid ne proto, že by to zasluhoval, ale proto, že je nejmenší mezi národy, jak řekl. A když se „naplnil čas“, přestože lidé častokrát tuto smlouvu porušili, Bůh místo aby je opustil, uzavřel s nimi nový svazek v Ježíšově krvi – novou a věčnou smlouvu – spojení, které nikdo nebude moci zlomit.
Svatý Pavel nám připomíná: „Nekonečně milosrdný Bůh – nikdy nezapomeňme, že je nekonečně milosrdný – nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem“ (Ef 2,4). Kristův kříž je nejvyšším důkazem milosrdenství a lásky Boha k nám: Ježíš nás miloval „až do krajnosti“ (Jan 13,1), to znamená nejenom do posledního okamžiku svého pozemského života, nýbrž do krajnosti lásky. Ve stvoření nám Otec podal důkaz svojí nezměrné lásky tím, že nám dal život; v utrpení a smrti svého Syna nám dal důkaz nad všechny důkazy: přišel trpět a zemřít pro nás. Tak obrovské je milosrdenství Boha: miluje nás a odpouští nám. Bůh odpouští všechno a vždycky.
Maria, která je Matkou milosrdenství, ať nám do srdce vloží jistotu, že jsme Bohem milováni. Je nám nablízku v těžkostech a daruje nám smýšlení svého Syna, abychom v této postní době dosáhli zkušenosti odpuštění, přijetí a lásky.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.