9.3.2015 

Papež František v neděli odpoledne zamířil na pastorační návštěvu do východořímské čtvrti Tor Bella Monaca, která je spíše chudinským ghettem, do něhož magistrát od sedmdesátých let minulého století vystěhovával neplatiče nájemného. Vysoká nezaměstnanost, kriminalita, zejména krádeže a překupnictví drog, státní školy otevřené do osmi hodin večer, aby děti nemusely zůstávat na ulici. O životní program nejmladší generace se stará salesiánská oratoř a skautská skupina, které pracují při místní farnosti Nejsvětější Panny Marie, matky Vykupitele. Cestou do ní se papež zastavil v charitním středisku, které vedou sestry Matky Terezy. Pozdravil tu nemocné a postižené lidi, o něž se starají, stejně jako pětici chudých rodin z Itálie i zahraničí. Ve farnosti pak na Petrova nástupce čekala tisícovka mladých lidí. Ptali se papeže, proč existuje peklo a jak se bránit okolí, které se posmívá morálním volbám, kupříkladu v sexuální oblasti.

“Jestli si myslíš – a jestliže si všichni myslíme – že mravní život jsou jenom zákazy a příkazy, mýlíme se. To není křesťanské. Je to morální filosofie, ale nikoli křesťanská. Křesťanská je Ježíšova láska, který nás miloval jako první. A křesťanská morálka je toto: Upadl jsi? Tak ihned vstaň a jdi dál. Takový je život. Stále však buďme s Ježíšem, bez kterého nemůžeme dělat nic.“

S velice obsáhlou promluvou se papež obrátil ke dvěma stům padesáti spolupracovníkům farnosti, sdruženým v pastorační radě. František prohlásil, že místní obyvatelé mají tutéž vadu jako Ježíš, Josef a Maria. Tedy tu, že jsou chudí. Skrytá dobrota místních farníků je vystavena zkoušce nezaměstnanosti a diskriminace. K chudobě se úzce pojí organizovaný zločin, který nejchudší lidi využívá ke špinavé práci, poznamenal papež a dodal: V policejní síti pak uvíznou malé ryby, kdežto mafiánští bossové si mohou zaplatit také za svou bezpečnost. Pastoračním pracovníkům poradil:

“Prvním pastoračním přikázáním je blízkost, být lidem nablízku. Nemůžeme přijít do rodiny, kde jsou nemocné a hladové děti nebo která se propadla do morální bídy, a přikázat: Musíte dělat to či ono! To nelze. Máme se přiblížit, pohladit tak, jak nás to naučil Ježíš. Bůh, aby nás zachránil, se v Ježíši stal jedním z nás, přiblížil se k nám, trpěl jako my. Zeptáte se: To se mám přiblížit také ke člověku, o kterém vím, že zabil dva nebo tři lidi? Ano, protože také on má srdce a Bůh jej miluje. Přiblížit se. To je velká pastorační rada, kterou vám dávám.“

Při večerní mši svaté papež kázal o lidech s dvojí tváří. „Nemůžeme Ježíše obelhat, protože On ví, co je v našem nitru“, prohlásil. „Ježíš znal všechny a nepotřeboval, aby mu někdo něco o lidech vykládal“ (Jan 12,24), citoval František z nedělního evangelia, ve kterém Ježíš vyhání z chrámu prodavače a směnárníky.

“Ježíše nemůžeme oklamat, protože On zná naše nitro. Ježíš se nikomu nesvěřoval. A toto je pěkná otázka, kterou si můžeme položit v polovině postu. Může se mi Ježíš svěřit? Může mi Ježíš důvěřovat, anebo vedu dvojí život? Dělám ze sebe katolíka, toho, kdo církvi stojí nablízku, ale pak žiju jako pohan? (…) Všichni víme, jaké jméno Ježíš dával lidem dvojí tváře: pokrytci.“

V srdci každého člověka je hřích, ale toho se Ježíš neleká, pokračoval Svatý otec.

“To, co Ježíše vzdaluje, je dvojí tvář. Spravedlnost, stavěná na odiv, abychom zakryli vnitřní hřích. Můžete namítnout, že přece každou neděli chodíte do kostela. Avšak pokud tvé srdce není spravedlivé, pokud neusiluješ o spravedlnost, nemiluješ ty, kdo lásku potřebují, nežiješ v duchu blahoslavenství, nejsi katolík, ale pokrytec.“

Navzdory špíně, kterou v sobě máme, navzdory svému egoismu, pýše a hrdosti, žádostivosti, závisti a žárlivosti, můžeme pokračovat v rozhovoru s Ježíšem a prosit ho, aby očistil naši duši. Možná si představujeme, že Pán přijde s důtkami.

“Nikoli, ty duši nevyčistí. Víte, jaké důtky Ježíš užívá, aby očistil naši duši? Milosrdenství. Otevřete srdce Ježíšovu milosrdenství. (…) Pokud to uděláme, Ježíš nám bude důvěřovat.“

Zakončil papež František své nedělní kázání ve farním kostele římské čtvrti Tor Bella Monaca.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.