16.2.2015
Apoštolský vikář Tripolisu, mons. Giovanni Innocenzo Martinelli, zůstává v Libyi navzdory stále se zhoršující situaci. Františkánský biskup, který zůstal v Tripolisu obsazeném džihádisty tzv. islámského státu, pro naše mikrofony uvedl:
“Jsme připraveni svědčit o tom, co jsme a co děláme.“
Zůstáváte tedy v Tripolisu?
“Musím zůstat! Jak bych mohl křesťany nechat samotné?“
Vládne mezi křesťany strach?
“Jistě, trochu strachu tady je. Je tu skupinka Filipínců, zůstáváme tady a dosvědčujeme to, co nám Ježíš říká. To stačí.“
Vy osobně nemáte strach?
“Nevím. Nemyslím. Kdybychom neměli víru, už bychom tu nebyli.“
Džihádisté už jsou v Tripolisu?
“Ano, jistě, jsou v Tripolisu.“
Můžete volně vycházet?
“Samozřejmě můžeme vycházet. Možná nás v nějaké chvíli chytí a řeknou: Ty jsi proti islámu. A dost. Jsme v nejasné situaci. A to vše, protože tu nebyl žádný dialog. Dialog dlouhý čas chyběl, a tento čas je teď nutné dohnat.“
Co se dá v takovéto situaci dělat?
“V takové situaci je nutné vše od základů předělat!“
Chcete k něčemu vyzvat?
“Mezinárodní společenství by se mělo vzchopit a zahájit rozhovory s touto zemí, která se rozštěpila a namáhavě hledá především svou vnitřní jednotu. Snažme se o to, být nástroji jednoty – zejména v rámci Libye a pak vůči zbytku. Dosud jsme mysleli na těžbu ropu, na vlastní zájmy a poněkud jsme pozapomněli na lidský a upřímný dialog mezi stranami.“
Džihádisté teď říkají: Jsme na jih od Říma. Existuje podle vás nebezpečí pro Itálii?
“Ano, jsou v Tripolisu. Italové odsud všichni odjeli. Nevím, zda je tu nebezpečí, ale Italové už tu každopádně nejsou.“
Islámský stát obviňuje italskou vládu z vedení křižácké války…
“Na to jen řeknu, že zřejmě chyběl určitý dialog s touto zemí a zvláště s islámem.“
Jste františkán: co na to sv. František?
“František říká: Kdo chce jít za saracény, musí všeho nechat a dát se na cestu“. My jsme tady, v Božím jménu a jménem svatého Františka, a toužíme být Ježíšovými svědky ve Františkově stylu.“
Je možné se vrátit nazpět, k míru?
“Stačí chtít a je to možné, proč by ne? Možná to vyzní naivně, ale co kdybychom Libyjcům řekli: Podívejte, asi jsme se spletli, co by se dalo dělat, aby se situace zlepšila? Snažit se pomoci jim v reflexi, avšak nikoli silou, nýbrž dialogem. To je, myslím, velmi důležitá věc.“
Co soudíte o skutečnosti, že v řadách džihádistů je hodně Evropanů arabského původu?
“Nevím…Jistě nejsou spokojeni se svým sociálním kontextem. Nedokážu na tuto otázku odpovědět. Určitě tu hraje roli prázdnota západní společnosti. Chybí dialog a snaha o setkání s druhým, převažuje starost o vlastní zájmy spíše než o lidi a hodnoty.“
Za tím vším je tedy také zájem o ropu?
“Je to spletité, protože k civilizačnímu rozštěpení přispělo více faktorů. Co je možné dělat? Jestli má někdo odvahu, ať se pokoří a skloní a setká se s těmito lidmi, s vůlí pochopit je. A především s vůlí jim pomoci a dobrat se k poznání toho, co chtějí. Mám naději, že se někdo zastane libyjského národa, že se vrátíme k normálnímu životu a bratrskému mezicivilizačnímu dialogu. Teď to není jednoduché, ale je to jediné cesta umožňující setkání.“
Míní apoštolský vikář libyjského Tripolisu, biskup Martinelli.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.