Rádio Vaticana

Stůjme pod kříži, na nichž je Ježíš dosud křižován

26.5.2014

Promluva v bazilice Národů, Getsemany - Jeruzalém

„Potom se... odtamtud odebral na Olivovou horu a učedníci ho následovali“ (Lk 22,39).

Když nadešla hodina určená Bohem k záchraně lidstva z otroctví hříchu, Ježíš se odebral sem do Getseman na úpatí Olivové hory. Nacházíme se na tomto svatém místě, posvěceném Ježíšovou modlitbou, Jeho úzkostí, Jeho potem a krví; posvěceném zejména Jeho přitakáním Otcově milující vůli. Máme jakousi bázeň přiblížit se pocitům, které Ježíš zakoušel v onu hodinu; po špičkách přicházíme do onoho vnitřního prostoru, kde se rozhodlo drama světa.

V oné hodině Ježíš pocítil nezbytnost modlit se a mít u sebe svoje učedníky, svoje přátele, kteří Jej následovali a blížeji s Ním sdíleli Jeho poslání. Avšak tady v Getsemanech se následování stává obtížným a nejistým; převahu mají pochyby, únava a děs. V nadcházejících událostech Ježíšova umučení zaujímají učedníci vůči Mistru různé postoje: postoje přiblížení, vzdálení, nejistoty.

Prospěje nám všem, biskupům, kněžím, zasvěceným osobám a seminaristům položit si na tomto místě otázku: kdo jsem já před svým trpícím Pánem? Kdo jsem já před svým trpícím Pánem?

Jsem z těch, které Ježíš vyzval, aby s Ním bděli, ale oni usínají a namísto modlitby se pokoušejí uniknout realitě tím, že zavírají oči? Patřím k nim?

Nebo se poznávám mezi těmi, kteří ze strachu utekli a opustili Mistra v nejtragičtější hodině Jeho pozemského života?

Možná je ve mně dvojakost, faleš toho, který Jej prodal za třicet mincí a kterého Ježíš nazval přítelem, ale on Jej přesto zradil?

Rozpoznávám se v těch slabých, kteří Jej zapřeli, jako Petr? Ten krátce před tím sliboval Ježíši, že Jej bude následovat až na smrt (srov. Lk 22,33), ale potom, když se ocitl v úzkých, propadl strachu a přísahal, že Jej nezná.

Podobám se těm, kteří si již začali organizovat svůj život bez Něho, jako dva učedníci z Emauz, nechápaví a váhavého srdce zdráhajícího se uvěřit slovům proroků (srov. Lk 24,25)?

Anebo jsem díky Bohu mezi těmi, kteří zůstali věrni až do konce jako Panna Maria a apoštol Jan? Když na Golgotu padne tma a zdá se, že je konec vší naděje, jedině láska je silnější než smrt. Láska podněcuje Matku a milovaného učedníka zůstat u paty kříže, aby sdíleli až do konce Ježíšovu bolest.

Rozpoznávám se v těch, kteří napodobili svého Mistra a Pána až k mučednictví a dosvědčili, že je pro ně vším, neporovnatelnou silou jejich poslání a posledním horizontem jejich života?

Ježíšovo přátelství k nám, Jeho věrnost a Jeho milosrdenství jsou nedocenitelným darem, který nám dodává odvahu pokračovat s důvěrou v Jeho následování i přes naše pády, omyly a také naši zradu.

Tato Pánova dobrota nás však nezbavuje bdění před pokušitelem, hříchem, zlem a zradou, jež mohou proniknout i náš kněžský a řeholní život. Všichni jsme vystaveni hříchu, zlu a zradě. Vnímáme disproporci mezi velikostí Ježíšova povolání a svou nepatrností, mezi vznešeností poslání a svou lidskou křehkostí. Pán nás však ve své nezměrné dobrotě a nekonečném milosrdenství bere za ruku, abychom se neutopili v moři děsu. Je nám stále po boku, nikdy nás nenechává samotné. Nenechejme se tedy přemoci strachem a sklíčeností, ale jděme vpřed s odvahou a důvěrou po své cestě a ve svém poslání.

Vy, drazí bratři a sestry, jste povoláni následovat s radostí Pána v této požehnané zemi! Je to dar a také odpovědnost. Vaše přítomnost tady je velmi důležitá; celá církev je vám vděčna a podporuje vás modlitbou.

Z tohoto svatého místa toužím s láskou pozdravit všechny jeruzalémské křesťany. Chtěl bych je ujistit o tom, že na ně myslím, modlím se za ně a že dobře z nám obtíže jejich života v tomto městě. Vyzývám je, aby se stali odvážnými svědky Pánova utrpení, ale také jeho Vzkříšení, v radosti a naději.

Napodobujme Pannu Marii a svatého Jana a stůjme pod kříži, na nichž je Ježíš dosud křižován. Toto je cesta, na kterou nás náš Vykupitel volá, abychom Jej následovali. Neexistuje žádná jiná!

„Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; kde jsem já, tam bude i můj služebník“ (Jan 12,26).

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV