Rádio Vaticana

Papež na setkání s diplomatickým sborem

13.1.2014

„Od uzavřenosti vedoucí k destrukci je třeba přejít ke kultuře setkávání“ – tuto pobídku adresoval Petrův nástupce velvyslancům 180 zemí na tradičním novoročním setkání s diplomatickým sborem. S odkazem na poselství k letošnímu Světovému dni míru, papež zdůraznil, že „rodina je zdrojem veškerého bratrství“ (František, Poselství k SDM 2014,1) a „jazyk rodiny je jazykem míru“ (Benedikt XVI., Poselství k SDM 2008,3).

„Bohužel, často tomu tak není, protože roste počet rodin rozdělených a zraněných nejenom v důsledku chatrného smyslu pro sounáležitost, jímž se vyznačuje nynější svět, ale také obtížnými podmínkami, ve kterých jsou nuceny žít, někdy až do té míry, že se jim nedostává prostředků k živobytí. Proto je zapotřebí takové politiky, která by podporovala, upřednostňovala a upevňovala rodinu!“

Kromě toho, poznamenal dále papež František, jsou staří lidé považováni za přítěž, zatímco mladí lidé před sebou nemají perspektivu. Staří i mladí jsou však nadějí lidstva, protože první v sobě nesou moudrost zkušenosti a mladí nás otevírají k budoucnosti a brání nám uzavírat se do sebe, citoval papež ze své exhortace Evangelii gaudium (108).

„Uzavřenost a izolovanost vždycky vytvářejí dusnou a tíživou atmosféru, která dříve či později vede ke smutku a ztrátě dechu. Místo toho je zapotřebí všeobecného nasazení všech za usnadnění kultury setkávání, protože jenom ten, kdo je s to vycházet vstříc druhým, je schopen přinášet plody, navazovat vztahy, tvořit společenství, vyzařovat radost a vytvářet pokoj.“

Papež pak přešel k mezinárodní situaci a věnoval pozornost zejména konfliktu v Sýrii, zdůraznil potřebu respektování humanitárního práva, ocenil Libanon a Jordánsko za péči, kterou poskytují syrským uprchlíkům a vyjádřil naději ve výsledky již druhé chystané mírové konference, která proběhne 22. ledna v Ženevě. Svatý otec upozornil také na konflikt ve Středoafrické republice, Jižním Súdánu, Mali a Nigérii, na situaci v severní Africe, odkud jsou nuceni odcházet zvláště křesťané. Ocenil „významný pokrok v jednáních s Iránem o nukleárních otázkách“. V souvislosti s tím zmínil také letošní 100. výročí první světové války, během níž papež Benedikt XV. mluvil o potřebě převahy „mravní síly práva“ nad „materiální silou zbraní“.

„Ujišťuji svou modlitbou za oběti a za četné uprchlíky nucené žít v nouzi a doufám, že zájem mezinárodního společenství přispěje k zastavení násilí, nastolení práva a vytvoření záruk pro dodávky humanitární pomoci.“

Katolická církev, dodal papež, bude nadále velkodušně pomáhat obyvatelstvu v zemích postižených konflikty a spolupracovat na vytváření klimatu smíření a pokoje.

„Pokoj je však zraňován jakoukoli negací lidské důstojnosti, z nichž první je nemožnost obživy. Nesmějí nás nechat lhostejnými tváře těch, kteří trpí hladem, zvláště dětí, vezmeme-li v úvahu kolik potravin se denně vyhazuje v různých částech světa, kde panuje, jak jsem to již vícekrát nazval, „skartační kultura“. Bohužel, vyhazovány nejsou jenom potraviny či přebytky, skartováni jsou často samotní lidé jako by to byli „postradatelné věci“. Hrůzu budí například pouhá myšlenka, že existují děti, které nebudou smět spatřit světlo světa, oběti interrupcí, nebo ty, které jsou užívány jako vojáci, znásilňovány nebo zabíjeny v ozbrojených konfliktech, anebo jsou předmětem obchodu oné děsivé formy moderního otroctví, jímž je obchod s lidmi, který je zločinem proti lidskosti.“

Řekl mimo jiné papež František v obsáhlé promluvě na setkání s diplomatickým sborem, které se každoročně koná na začátku kalendářního roku.

Milan Glaser