Rádio Vaticana

Kardinál Poupard: Je zbytečné mluvit o právech, nectí-li se povinnosti

19.12.2013

Chceme-li „rekonstruovat“ Evropu, nesmíme začínat od střechy, nýbrž od základů – zdůraznil kardinál Paul Poupard na mezinárodní konferenci organizované Institutem Roberta Schumana pro Evropu, která připomínala 50. výročí smrti státníha a „otce Evropy“, jehož jméno nese. Emeritní předseda papežské rady pro kulturu zdůraznil, že mluvit o „právech“ je veskrze zbytečné, pokud nikdo nezná pravý význam tohoto termínu a nebyl vychován k tomu, aby ctil povinnosti. „Je nutné vychovávat k námaze, překonávání překážek a ke schopnosti trpět... chybí nám vysoké ideály a vůle k jejich uskutečnění,“ řekl vatikánský kardinál. „Opustili jsme ideu solidární komunity a omezili jsme se ekonomickou unii,“ pranýřoval současný stav věcí kardinál Poupard s odvoláním na slavnou Schumanovu proklamaci z roku 1950 (9. května), ve které stojí: „Evropu není možné vybudovat jednou pro vždy a najednou, nýbrž povstane z konkrétních realizací, které budou vytvářet zejména faktickou solidaritu“. Hledání společného dobra pro všechny evropské národy – pokračoval kard. Poupard – bylo však pokradnu nahrazeno egoistickým jednáním a individuálními zájmy. Důsledkem toho je pocit hluboké frustrace, posílený ekonomickou krizí a evidentní bezmocí politiků. Nelze už najít konkrétní viníky, které by demokratické volby mohly vyměnit za někoho jiného. Narůstá proto hluboká nedůvěra ke vzdálené struktuře nazývané „Evropa“, považované za technokratický aparát a nekotrolovatelný zdroj všech potíží. „Politika, která nedovedla, nemohla či nechtěla ovládnout ekonomii, je dnes vnímána jako bezmocná před finančnictvím bez tváře a bez ducha, které je zdánlivě všudypřítomné a všemohoucí. Mýtus globální správy vyhasl. OSN vykazuje vnitřní rozkol – řekl dále vatikánský kardinál – a politická rozhodnutí uvnitř Evropské unie často poškozují samotnou ideu společného dobra, kterou měla podporovat společná měna. Podle kardinála Pouparda je v této situaci nezbytné, aby Evropy objevila svou identitu, dostala tvář a jasně identifikovatelné cíle, odpovídající přáním jejích občanů. (Podle deníku Osservatore Romano)

Johana Bronková