Rádio Vaticana

Stvořitel všeho viditelného

27.8.2013

Cyklus reflexí nad Katechismem katolické církve

Bůh je Stvořitel nebe i země, tedy všeho viditelného i neviditelného. Kniha Genesis vypráví o stvoření materiálního světa. Je to samozřejmě symbolické zobrazení sedmi dní, které nám odhaluje nikoliv kosmologické důkazy či dějiny přírodních věd, nýbrž teologické pravdy, týkající se naší spásy.

Katechismus tyto pravdy vypočítává: 1. Neexistuje nic, co by nevděčilo za svou existenci Bohu Stvořiteli. 2. Každý tvor je svým vlastním způsobem dobrý a dokonalý. 3. Vzájemná závislost tvorů je Boží záměr. 4. Člověk je vrcholem díla stvoření. 5. Sedmý den Bůh posvětil. (srov. KKC, 338 násl.).

Ve výkladu knihy Genesis o stvoření se jako refrén opakuje věta: „A viděl Bůh, že je to dobré“. Znamená to, že různí tvorové jsou každý svým způsobem odleskem Boží dobroty. „Proto má každý člověk respektovat dobrotu, která je vlastní každému stvoření, aby se vyhnul nezřízenému užívání věcí, které pohrdá Stvořitelem“, čteme v Katechismu (KKC, 339). Tato úcta se však neshoduje s ekologistickými ideologiemi, které se dnes šíří.

Sv. Ignác z Loyoly ve svých Duchovních cvičeních uvádí východisko, které dobře vyjadřuje smysl stvoření: „Člověk je stvořen, aby chválil Boha, našeho Pána, vzdával mu úctu a sloužil mu, a takto spasil svou duši. Ostatní věci na světě jsou stvořeny pro člověka a aby mu pomáhaly k dosažení cíle, pro který je stvořen.“ ( Duchovní cvičení, 23).

Ostatní věci nám tedy mohou pomoci, abychom dosáhli Boha. Můžeme k němu dospět například skrze krásu, která je odleskem Boží slávy. Stvořena i nestvořená – tedy božská – krása se dokonale spojily v Ježíši Kristu. Kontemplujme tedy Kristovu tvář, viditelnou v evangeliích, aby nám odkryla tajemství vesmíru.

Přeložila Jana Gruberová

Česká sekce RV