Rádio Vaticana

Nicola Bux: Mnoho exegetů by mělo číst papežovu knihu Ježíšovo dětství

18.12.2012

Kniha Josepha Ratzingera-Benedikta XVI. „Ježíšovo dětství“ je nejvíce prodávanou knihou v Itálii a mezi bestsellery patří také v mezinárodním měřítku. O plodech četby knih nynějšího Petrova nástupce mluví don Nicola Bux, konzultor Kongregace pro nauku víry v krátkém rozhovoru:

„Myslím, že těmito plody je možnost uvést do souladu srdce a rozum, protože papež i tímto posledním titulem obě dimenze sbližuje. Připisuje je také Marii, ženě vyznačující se nezměrnou niterností, která drží srdce a rozum pospolu. Právě toto dnes potřebujeme, totiž udržet spojení obou těchto elementů, srdce a rozumu. Mnohým pomůže pochopit s užitím obou těchto základních schopností našeho bytí Ježíšovu postavu, Ježíšovu přítomnost. Je jasné, že papež to činí stylem velkého badatele a podle mého názoru by měl přivést k zamyšlení mnohé exegety z řad kněží i laiků, protože umožňuje pochopit, jak je třeba pomáhat lidem přistupovat k Písmu svatému. Papež tak činí zároveň učeností, ale také velice prostě, což umožňuje chápat způsob, jakým je dnes třeba argumentovat a prezentovat víru, důvody víry.“

Můžeme tedy také říci, že různé způsoby komunikace, tedy knižní nebo digitální na sociálních sítích, jsou výrazem velkého nasazení Svatého otce přinášet dnešnímu člověku evangelium všemi možnými způsoby?

„Absolutně, protože pro šíření víry je třeba umět argumentovat. Možnost šířit evangelium závisí na schopnosti jej hájit. Pokud jej dovedu hájit, mám-li argumenty, mohu jej šířit, ale pokud se mi nedostává argumentů, jak mohu vůbec něco šířit? Myslím, že dnešním problémem teologie je to, že ztratila důvody, kterým se řecky říká apologetické, tedy důvody víry, jak říká také svatý Petr ve známé pasáži svého listu. Papež to umí způsobem nikoli rétorickým, velice hovorově, dialogicky podobně jako ve velkých akademických disputacích středověku, které je třeba znovu objevit a mutatis mutandis se osmělit a diskutovat ať už v církvi nebo mimo ni. Kdo má přesvědčivé argumenty, vítězí.“

Říká don Nicola Bux.

Milan Glaser