Rádio Vaticana

Francouzský kardinál “Spravedlivým mezi národy”

17.7.2012

Cyklistický stadion francouzského hlavního města Vélodrome d'Hiver se právě před sedmdesáti lety stal smutně proslulým shromaždištěm židovské komunity před deportací do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Šestnáctého a sedmnáctého července zde bylo internováno přes 13 tisíc pařížských židů, včetně 4 tisíc dětí. Přesto se až 10 tisíc židů podařilo před největší hromadnou židovskou deportací z území Francie včas varovat. Významnou měrou se ve prospěch francouzských židů angažoval arcibiskup Toulouse, kard. Jules-Gerard Saliége, který byl již roku 1970 za svou činnost oceněn čestným vyznamenáním památníku Jad Vašem. V předvečer smutného výročí pařížské deportace mu byl nyní udělen posmrtně titul “Spravedlivý mezi národy”. Izraelský památník holocaustu a stát Izrael jím vyznamenává lidi nežidovského původu, kteří riskovali vlastní život na záchranu židů. Kard. Saliége v srpnu 1942 napsal pastýřský list, ve kterém vyzýval křesťany k obraně židů. Apeloval na katolíky, aby nezapomínali, že „všichni Židé jsou jejich bratry“. Vichystický režim publikaci pastýřského listu zakázal, čímž ovšem naopak napomohl jeho šíření.

O ocenění toulouského arcibiskupa informuje vatikánský deník L´Osservatore Romano(14.7.2012), který zároveň dodává, že činnost kard. Saliégeho nebyla individuálním rozhodnoutím, nýbrž kolektivní strategií francouzského episkopátu, jak dokládá publikace Sylvie Berneyové o katolické církvi ve Francii ve čtyřicátých letech minulého století ( L´Eglise de France face á la persécution des juifs, 1940-1944, Paris, Cnrs Éditions, 2012). Na základě dosud nezveřejněných dokumentů z diecézních, biskupských a řádových archívů a soukromé korespondence autorka dokazuje, že od roku 1942 katolíci v neokupovaných regionech jižní Francie podporovali židovskou síť protiněmeckého odporu. Jejich činnost koordinoval na přímý popud Pia XII. apoštolský nuncius Mons. Valerio Valeri. Francouzští katoličtí biskupové tehdy nařídili všem řádovým společenstvím na území svých diecézí, aby poskytovala pomoc pronásledovaným židům.

Jana Gruberová