21.4.2012 

Správné chápání Boží inspirace je pro přístup k Písmu svatému rozhodující. Benedikt XVI. to připomíná v poselství Papežské biblické komisi, která právě zakončila plenární zasedání věnované otázce inspirace a pravdy v Bibli:

„Boží Slovo se neomezuje na to, co je napsáno. Jestliže se totiž akt zjevení uzavřel se smrtí posledního z apoštolů, zjevené Slovo bylo nadále hlásáno a interpretováno živou tradicí Církve. Z toho důvodu Slovo Boží zaznamenané v posvátných textech není netečným depozitem uvnitř Církve, nýbrž stává se nejvyšším pravidlem její víry a životní silou.“

Papež zdůrazňuje význam dokumentu připravovaného komisí a připomíná, že interpretace textů Písma Svatého ve shodě s jejich povahou je pro život a poslání církve zcela zásadní. Vyjadřuje práci komise uznání, protože - jak dodává – „inspirace a pravda jsou konstitutivní prvky charakteru Písma.“ Projekt připravovaného dokumentu Papežské biblické komise přiblížil našemu rozhlasu jeden z jejích členů, P. prof. Henryk Witczyk z Katolické univerzity v Lublinu. Dokument je rozčleněn do tří částí

„V první části se snažíme odpovědět na otázku co je to zjevení. Především upozorňujeme na to, jakým způsobem slovo zapsané na listech biblických knih pochází od Boha, takže během liturgie můžeme s naprostou jistotou říci, že jde nejen o „Slovo Boží“, ale přesněji o „Slovo Boha“, slovo, které dnes přichází od Boha k nám a zároveň nám jej zjevuje. V kontextu zjevení, tedy Boží výpovědi, je rovněž řeč o impulsu, který přiměl adresáty Božího Zjevení k hlásání poselství, jež od Boha obdrželi, svým komunitám a následně k jeho zápisu.“

V druhé části dokumentu se budou biblisté zabývat pravdou Písma Svatého. „Chceme upozornit na to, že hlavní poslání všech biblických knih se týká Pána Boha, Jeho osoby, ale vždy ve vztahu k člověku. Je to poselství spásy. Zdůrazňujeme, jakým způsobem, počínaje stvořením, přes exodus, hlásání proroků, mudrců, žalmistů a nakonec působení Krista a apoštolské Církve, vychází Bůh vstříc člověku, jehož dějiny – jak říká jeden z účastníků našeho zasedání – jsou v podstatě dějinami hříchu. Bůh však v prostoru věků nepřestává usilovat o proměnu člověka. To je zásadní poslání Písma Svatého – pravda o Bohu. Co více, zdůrazňujeme také, že pravda, kterou nám sděluje Písmo Svaté, je Boží přítomností. Bůh nejen promlouvá, ale otevírá člověku své tajemství a zve jej do společenství se sebou,“ zdůrazňuje P. prof. Witczyk.

Polský biblista podotýká, že totéž se děje nejen ve chvíli, kdy inspirovaní autoři obdrželi ze strany Boží poselství, vizi či impuls k činnosti. Děje se tak i tehdy, když člověk otevírá knihy Písma Svatého a v upřímném duchu vchází do kontaktu s Tím, kdo k němu mluví. Právě to je také důležitým aspektem připravovaného dokumentu, dodává prof. Witczyk.

Třetí část dokumentu Papežské biblické komise se věnuje různým výzvám, které knihy Písma svatého předkládají.
„Máme co do činění se Slovem Božím, jež na sebe vzalo podobu slov různých lidských epoch. Jde o lidi s různým vnímáním skutečnosti, kterým sloužily jistě nedokonalé instituce. Naše dnešní vnímání, formované Kristem a Jeho zjevením, je neskonale dokonalejší. Proto také zejména některé pasáže Starého zákona vzbuzují v dnešním čtenáři vážné otázky. Chtěli bychom na tyto obtížné otázky odpovědět jasně, přesvědčivě a zároveň tak, aby to bylo dostupné pro běžného čtenáře,“ zdůrazňuje P. prof. Henryk Witczyk, který se podílí na přípravě vatikánského dokumentu na téma inspirace a pravda v Bibli.