Rádio Vaticana

Pravá radost souvisí se vztahem k Bohu

11.12.2011

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
Liturgické texty této adventní doby nás vybízejí, abychom žili v očekávání Ježíše, nepřestali čekat na Jeho návrat a udržovali se tak v postoji otevřenosti a připravenosti na setkání s Ním. Bdělost srdce, kterou je křesťan povolán neustále uchovávat v každodenní životě, charakterizuje zvláště tuto dobu, ve které se s radostí připravujeme na tajemství Pánova Narození (srov. Druhá preface adventní). Vnější prostředí nabízí obvyklé komerční signály, třebaže snad mírnějším tónem vzhledem k ekonomické krizi. Křesťan je povolán žít advent, nenechávat se rozptylovat světélky, nýbrž umět dávat věcem pravou hodnotu, aby vnitřně hleděl na Krista. Pokud totiž vydržíme „bdít na modlitbách, abychom jej mohli radostně přivítat“ (ibid.), budou naše oči s to rozpoznat v Něm pravé světlo světa, které přichází, aby prosvítilo naše temnoty.

Zejména liturgie této neděle, zvané „Gaudete“ nás vybízí k radosti, k bdělosti nikoli smutné, ale veselé. „Gaudete in Domino semper“ – píše sv. Pavel – „Radujte se stále v Pánu“ (Flp 4,4). Pravá radost není plodem zábavy, chápané jako vyvléknutí se ze závazků života a jeho odpovědnosti. Pravá radost je spojena s něčím hlubším. V každodenním, nezřídka uspěchaném rytmu dne, je zajisté třeba najít prostor k odpočinku a uvolnění, ale pravá radost je spojena se vztahem k Bohu. Kdo se ve svém životě setkal s Kristem, zakouší v srdci pokoj a radost, kterou nikdo a žádná situace nemůže odejmout. Svatý Augustin to pochopil velmi dobře. Při svém vlastním hledání pravdy, pokoje a radosti, poté co hledal marně v mnoha věcech, pronese slavnou větou o lidském srdci, které je neklidné a nedojde pokoje, dokud nespočine v Bohu (srov. Vyznání I,1,1). Pravá radost není pouhým přechodným duševním stavem, ani něčím, co lze dosáhnout vlastními silami, nýbrž darem, který se rodí ze setkání s živou osobou Ježíše, z prostoru, který Mu v sobě poskytneme a přijetím Ducha svatého, který vede náš život. K tomu vybízí apoštol Pavel, když praví: „Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista“ (1 Sol 5,23). Upevněme se v této adventní době v jistotě, že Pán přišel mezi nás a neustále obnovuje svoji přítomnost útěchou, láskou a radostí. Mějme důvěru v Něho, jak praví opět sv. Augustin ve světle svojí zkušenosti: Pán je nám blíže než my sami sobě – „interior intimo meo et superior summo meo“ (Vyznání, III, 6, 11).

Svěřme své putování Neposkvrněné Panně, jejíž duch zajásal v Bohu Spasiteli. On ať vede naše kroky v radostném očekávání Ježíšova příchodu, očekávání naplněném modlitbou a dobrými skutky.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV