18.11.2011 

1. Tiskovka Benedikta XVI. na palubě letadla
2. Uvítací ceremoniál na letišti v Cotonou
3. Návštěva katedrály v Cotonou

Benedikt XVI. se vydal na svou 22. apoštolskou cestu, druhou, která jej přivádí do Afriky. Až do neděle jej bude hostit Benin - nevelký stát Guinejského zálivu v západní Africe, rodiště dlouholetého spolupracovníka kardinála Bernardina Gantina. Po přivítání na letišti v Cotonou, které nese jméno slavného rodáka, navštívil papež tamní katedrálu.

ad 1. Papežský speciál odletěl z římského mezinárodního letiště Fiumicino v 9 hodin dopoledne. Pod drobnohledem se ocitlo zejména krátké setkání Benedikta XVI. s novým italským premiérem, Mariem Montim, který přišel papeže pozdravit na letiště.

Během letu dlouhého více než 4 000 kilometrů Svatý otec zodpověděl několik otázek asi padesátky novinářů přítomných na palubě. První se týkala důvodů, proč k předání církevního poselství celému africkému kontinentu padla volba právě na Benin. K podpisu posynodální apoštolské exhortace Africae Munus právě v beninském Quidahu papeže motivoval mírový, demokratický a svobodný kontext této společnosti a pokojné soužití křesťanů s muslimy i s tradičními africkými náboženstvími. Dalším důvodem je osobní blízký vztah ke kardinálu Gantinovi.

Druhý dotaz se týkal rostoucího úspěchu, který v Africe zaznamenávají evangelikální a pentekostální církve. Jak by mohla katolická církev zvýšit svou přitažlivost a jaký postoj zaujímá vůči těmto leckdy agresivním hnutím, ptali se novináři. Benedikt XVI. v odpovědi připomněl, že šíření jmenovaných komunit je světovým fenoménem, zasahujícím především Afriku a Latinskou Ameriku. Společným rysem je minimální institucionalizace, jednoduché a pochopitelné poselství, nepodložené vzděláním, emotivní účast na liturgii. To vše zaručuje úspěch, avšak znamená i křehkou stabilitu. Katolická církev nemá tyto komunity napodobovat, zdůraznil Svatý otec, nýbrž se snažit oživit svou víru. Křesťanství nemá vystupovat jako složitý systém vázaný na evropskou kulturu, avšak předkládat univerzální poselství o existenci Boha, srozumitelné a ve své hloubce prosté. Instituce nemají převážit nad iniciativou jedince či společenství; při liturgii nevyjadřujeme své pocity, nýbrž vstupujeme do přítomného tajemství. A neposlední řadě, zdůraznil pak Svatý otec:

„Je důležité při inkulturaci neztratit ze zřetele univerzalitu. Přikláněl bych se raději k pojmu interkulturalita – tedy setkání dvou kultur ve společné pravdě naší lidské existence v této době. Neztrácejme tuto významnou skutečnost katolicity.“

Následující otázka médií se týkala poselství, jaké papež přináší africkým politikům. Benedikt XVI. předeslal, že toto poselství je obsaženo v papežském dokumentu, který bude zveřejněn v Beninu. Připomněl, že úspěch změn na africkém kontinentě závisí na změně mentality. Univerzální bratrství vyžaduje sebezapření. Ze lásky k Bohu logicky vyplývá dar a sebeobětování, předznamenal Svatý otec základní postoj apoštolské exhortace.
Na dotaz novinářů, jak se africký kontinent plný vnitřních problémů může stát nadějí pro dnešní svět, Svatý otec poukázal na velký lidský potenciál a svěžest mladé africké duše:

„Ještě tu existuje metafyzické vnímání skutečnosti v její celistvosti s Bohem, nenastalo tu omezení na pozitivismus, který náš život oklešťuje, působí jeho vyprahlost a dusí tak i naději“

řekl Benedikt XVI. a zakončil svůj rozhovor s novináři na palubě letadla vzpomínkou na svého přítele kardinála Gantina:

„Obdivoval jsem vždy jeho praktickou a hlubokou inteligenci, jeho schopnost rozlišovat a neupadat do frázovitosti. A také jeho skutečně krásný smysl pro humor... Avšak především byl člověkem hluboké víry a modlitby.“

ad 2. Na mezinárodním letišti kardinála Bernardina Gantina v Cotonou Svatého otce po přistání v 15 hodin odpoledne přivítali apoštolský nuncius v Togu a Beninu mons. Michael August Blume, prezidentský pár, pan Thomas Boni Yayi a paní Chantal de Sousa Yayi, arcibiskup Cotonou mons. Antoine Ganyé a dalších deset místních biskupů.

Beninský prezident ve své uvítací řeči vyzdvihl mírovou a harmonickou koexistenci různých vyznání v zemi a zásadní přínos náboženství pro historii republiky. Specifickým příspěvkem katolické církve bylo vybudování školského a zdravotnického systému v zemi. Thomas Boni Yayi se sklonil před památkou kard. Gantina a popřál Svatému otci dostatek zdraví a Božího požehnání.

Papež shrnul cíle své návštěvy a řekl, že se sbíhá s dvojím výročím: 40 let od navázání diplomatických vztahů se Svatým stolcem a 150 let od zahájení evangelizace Beninu. A s potěšením konstatoval, že bude moci předat posynodální apoštolskou exhortaci Africae munus na africké půdě. Třetí důvod cesty „je pro mě osobnější a citovější“, přiznal papež, totiž vzdát hold památce kard. Gantina, který zemřel před třemi lety.

„Mnoho let jsme, každý podle svých kompetencí, společně pracovali ve službě na Pánově vinici...Měli jsme příležitost se mnohokrát setkat, vést hluboké rozhovory a společně se modlit. Kardinál Gantin si získal respekt a sympatie mnohých. Zdálo se mi proto správné přijít do jeho rodné země, abych se pomodlil na jeho hrobě a poděkoval Beninu za to, že dala církvi tohoto tak význačného syna.“

Papež se zastavil u problému konfliktu mezi tradiční společností a výdobytky moderní doby.

„Modernost nemá nahánět strach, ale nemůže být založena na zapomnění minulosti. Musí být provázena rozvážností a ku prospěchu všech se vyhýbat úskalím, která existují na africkém kontinentu i jinde“

Benedikt XVI. mezi nimi jmenoval: podrobenost zákonům trhu a financí, nacionalismus a také sterilní a vyhrocené kmenové cítění, které může být smrtonosné, dále extrémní politizaci mezináboženského napětí či rozklad lidských, kulturních, etických a náboženských hodnot. Přechod k modernosti se má řídit kritérii založenými na důstojnosti lidské osoby, vznešenosti rodiny a úctě k životu, které směřují k obecnému dobru, což má být také hlavní starostí každého, kdo zodpovídá za osudy druhých.

„Církev nabízí svůj specifický vklad. Svou přítomností, modlitbou a rozmanitými skutky milosrdenství, zvláště na poli výchovném a zdravotním, si přeje nabízet to nejlepší, co má. Chce projevit svou blízkost tomu, kdo se ocitl v nouzi, tomu, kdo hledá Boha. Chce napomáhat pochopení, že Bůh není neexistující či neužitečný, jak to bývá sugerováno, ale že je přítelem člověka. V tomto duchu přátelství a bratrství přicházím do Vaší země, pane prezidente.
V domorodém jazyce fon pak zakončil:
Bůh žehnej Beninu.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na letišti je ZDE

ad 3. Z letiště se Benedikt XVI. odebral v papamobilu přímo do katedrály Cotonou, nejlidnatějšího města Beninu, které je vzhledem k poloze při Guinejském zálivu také hlavní ekonomickou centrálou země. Papežský průvod projel dvanáctikilometrovou trasu dvěma částmi města a překročil také oba mosty nad kanálem spojujícím lagunu Nokoué s Atlantikem. Cestu lemovaly obrovské davy Beninců, které spontánně vyjadřovaly své nadšení z papežské návštěvy. Lidé zaplavovali vozovku a běželi těsně vedle papamobilu, takže papežská kolona postupovala jen velmi pomalu a opatrně kupředu.

Katedrála Naší Paní milosrdné byla vybudována v roce 1901 nedaleko „starého mostu“ (Ancien Pont). Jde o klasické bazilikální trojlodí s vysokou kampanilou v historizujících formách navazujících na italskou románskou architekturu .
V katedrále jsou pohřbeni dva arcibiskupové, kteří se významně sehráli důležitou roli v dějinách země: Christophe Adimou (v úřadu 1971-1990) a Isidore de Souza (1990-1999). Právě arcibiskup de Souza se významně zasloužil o přechod země k demokracii a se svolením Vatikánu, kde tehdy působil na významných místech kurie již vícekrát zmiňovaný kard. Gantin, stál v čele Konference pro národní smíření.

„Byli zdatnými dělníky na Pánově vinici a jejich památka je v srdci katolíků a četných obyvatel Beninu stále živá. Tito dva preláti, každý svým způsobem, byli pastýři naplněni horlivostí a láskou. Bezvýhradně se strávili ve službě evangeliu a Božímu lidu, zejména těm nejvíce zranitelným lidem. Všichni víte, že mons. de Sousa byl přítelem pravdy a že měl rozhodující podíl na demokratizačním procesu vaší země,“

řekl Benedikt XVI. v úvodu své promluvy v katedrále, kde jej přivítali beninští biskupové, biskupové ze sousedních zemí a několik set věřících. Po slavnostním Te Deum a pozdravu arcibiskupa Cotonou, mons. Antoine Gayého, Svatý otec promluvil o Božím milosrdenství.

„Boží milosrdenství nespočívá jenom v odpuštění našich hříchů. Spočívá také v tom, že Bůh, náš Otec, nás vede cestou pravdy a světla někdy ne bez bolesti, trápení a bázně, protože nechce, abychom zahynuli (srov. Mt 18,14; Jan 3,16). Tento dvojí projev Božího milosrdenství ukazuje, jak je Bůh věrný smlouvě, kterou ve křtu zpečetil s každým křesťanem. Pohlédneme-li na dějiny každého z nás i na dějiny evangelizace našich zemí, můžeme říci spolu se Žalmistou: „Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech“ (Žl 89 (88), 2).“

Svatý otec pak ukázal na Pannu Marii, jako na ženu, která zakusila na nejvyšším stupni tajemství Boží lásky a ve svém přitakání přispěla ke zjevení Boží lásky mezi lidmi.

„Ve své mateřské lásce se stará o bratry svého syna, kteří dosud putují na zemi a ocitají se v nebezpečích a nesnázích, dokud nebudou uvedeni do blažené vlasti“ (Lumen gentium, 62). Pod ochranou jejího milosrdenství hojí se raněná srdce, úklady Zlého jsou potřeny a nepřátelé se smiřují. V Marii máme nejenom vzor dokonalosti, ale také pomoc, abychom uskutečňovali společenství s Bohem a našimi bratry a sestrami.“

Benedikt XVI. uzavřel svou promluvu hymnem k Matce Boží.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. v katedrále je ZDE

Poté se Svatý otec s doprovodem odebrali na apoštolskou nunciaturu k soukromé večeři a odpočinku.

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.