15.8.2011 

Benedikt XVI. před Angelus, Castel Gandolfo

Drazí bratři a sestry,
V samém srdci měsíce srpna křesťané východu i západu slaví společně slavnost Nanebevzetí P. Marie. V katolické církvi – jak známo – vyhlásil dogma o Nanebevzetí během Svatého roku 1950 můj ctihodný předchůdce, Boží služebník papež Pius XII. Kořeny této památky jsou ovšem zapuštěny ve víře církve prvních staletí.

Na východě je dodnes nazývána „zesnutí Bohorodičky“. Na starobylé mozaice v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě, inspirované právě východní ikonou „Dormitio“, jsou znázorněni Apoštolové, jak se – zpraveni anděly o konci pozemského života Ježíšovy Matky – shromáždili kolem Mariina lůžka. V jejich středu je Ježíš, který drží v náručí holčičku. Je to Maria, jež se stala „malou“ pro Boží království a kterou Pán přivádí do nebe.

V evangeliu sv. Lukáše jsme při dnešní liturgii četli o tom, že Maria se „v těch dnech vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách“ (Lk 1,39). Maria v oněch dnech ve spěchu mířila z Galileje do městečka nedaleko Jeruzaléma, aby navštívila svou sestřenici Alžbětu. Dnes rozjímáme o jejím výstupu na Boží horu a vstupu do nebeského Jeruzaléma, „sluncem oděná, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy“ (Zj 12,1).

Biblické čtení z Apokalypsy, které čteme v liturgii této slavnosti, mluví o boji mezi ženou a drakem, mezi dobrem a zlem. Sv. Jan, zdá se, znovu předkládá první stránky knihy Genesis, které vyprávějí o temném dramatu hříchu Adama a Evy. Naši prarodiče podlehli zlému. V plnosti času, Ježíš, nový Adam, a Maria, nová Eva, s konečnou platností vítězí nad nepřítelem. Ano, Ježíšovým vítězstvím nad zlem je přemožena také vnitřní a fyzická smrt. Maria byla první, kdo vzal do náručí Božího Syna Ježíše, který stal dítětem, a nyní je první, kdo je vedle Něho v nebeské slávě.

To, co dnes slavíme, je veliké tajemství, tajemství naděje a radosti pro nás pro všechny. V Marii spatřujeme cíl, k němuž kráčí všichni ti, kdo dokáží spojovat svůj život s Ježíšovým, kdo jej umějí následovat jako Maria. Tento svátek tedy promlouvá o naší budoucnosti, říká nám, že také my budeme vedle Ježíše v Boží slávě a vybízí nás k odvaze věřit, že moc Kristova zmrtvýchvstání v nás může působit a učinit z nás muže a ženy, kteří se každý den snaží žít jako zmrtvýchvstalí - tak, že do temnot zla, které je ve světě, přinášejí světlo a dobro.

Přeložila Johana Bronková

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.