První pouť evropských Romů do Říma

9.6.2011 

V sobotu 11. června papež přijme ve Vatikánu asi 1400 evropských Cikánů u příležitosti jejich pouti do Říma, organizované na památku 150 let od narození a 75 let od mučednické smrti bl.Zeffirina Giméneze Mally, cikánského mučedníka španělského původu. Blahoslavený Zeffirino, františkánský terciář a člen společenství sv.Vincenta, byl zabit roku 1936 ve svých 75 letech v aragonském Barbastro, protože bránil kněze, kterému hrozilo uvěznění.

Podle odhadů žijí na celém světě na 36 milionů Cikánů, z nichž 18 milionů se nachází v Indii, 15 v Evropě a více než 2 miliony na americkém kontinentě. V Itálii je přítomno 170 tisíc příslušníků tohoto etnika. Pouť organizuje Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov ve spolupráci s nadací „Migrantes“ Italské biskupské konference, římskou diecézí a komunitou Sant´Egidio. Fabio Colagrande, redaktor Vatikánského rozhlasu, hovořil o události s představeným komunity Sant´Egidio, jímž je prof. Marco Impagliazzo:

Je to historicky první případ, kdy papež ve Vatikánu na svatopetrském náměstí přijme Romy, Sinty a všechny další představitele cikánského etnika. Již to samo o sobě je významný moment, který svědčí o tom, nakolik církev a papež milují Cikány a nakolik se zasazují o to, aby byli uznáni za evropskou menšinu s příslušnými právy a povinnostmi. Je důležitý v kontextu proticikánských nálad, které se šíří mnohými evropskými zeměmi a jsou na denním pořádku. Avšak tento okamžik je významný i kvůli tomu, že sami Cikáni touží po změně – skutečně se chtějí integrovat do naší evropské společnosti. Věřím proto, že Církev touto audiencí chce podpořit tyto změny v dějinách Cikánů, kteří se z velké většiny již necítí jako kočovníci, ale usilují o integraci.

Během setkání papeže s Cikány předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů, mons.Veglió, seznámí Svatého otce se vzrůstající účastí tohoto etnika na životě Církve.Cikáni nacházejí v Církvu duchovní sílu a pomoc, která kontrastuje s častou nedůvěrou a vyděděním...

V mnohých evropských zemích a i v Itálii se Cikáni účastní života církve, katechismu, svátostí. Na audienci bude přítomno i několik řeholnic a kněží z těchto národů a také jáhni, připravující se na kněžské svěcení. Skutečnost, že existují Romové, žijící zasvěceným životem v katolické církvi, není všeobecně známa a je správné na ni upozornit.

Papež se seznámí se zkušeností katolické cikánské ženy, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi a Bergen-Belsenu...

Ano, je to Ceija Stoika – žena, která prošla velkým utrpením. Pocházela z rodiny 200 lidí, z nichž pouze 6 přežilo válku a vyhlazovací tábory. Ceija Stoika byla v deviti letech deportována z Rakouska do Osvětimi a potom – jak sama řekla – do Bergen-Belsenu. Svědectví o ní přinese dívenka žijící v romském táboře. Připomene nám, že Evropa nemůže zapomenout na bolestnou zkušenost Osvětimi a zdůrazní svým poetickým jazykem, že koncentrační tábory sice už neexistují, ale možná jenom spí. Je tedy třeba bdít a mít se na pozoru před jakoukoliv formou rasismu či antisemitismu.

Profesore Impagliazzo, je pravda, že v tomto období mnohé země organizují nové iniciativy ve prospěch pozitivní integrace různých cikánských skupin?

Na evropské úrovni se směřuje k integraci, protože bez ní tito lidé budou stále problémově žít na okraji společnosti, budeme je stále odmítat nebo budou mít problémy s našimi zákony. Podle mého názoru je největší evropskou změnou postoj k romským dětem – je jasné, že první a nejdůležitější formou integrace těchto národů je školní docházka jejich mládeže, díky které budou mít budoucnost.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.