Rádio Vaticana

Církevní společenství je dar i výzva k misii

4.6.2010

Benedikta XVI. na ekumenickém setkání, Pafu

Drazí bratři a sestry v Kristu,

?Η χάρις και η ειρήνη ας είναι πλούσια μαζί σας? (1 Pt 1,2). Με μεγάλη μου χαρά χαιρετώ εσάς που αντιπροσωπεύετε τις διάφορες χριστιανικές κοινότητες παροόσες στην Κύπρο.
?Milost a pokoj ať se ve vás rozmáhá.? (1 Petr 1,2) S velkou radostí zdravím vás, zástupce křesťanských společenství působících na Kypru.

Děkuji Jeho blaženosti Chrysostomovi II. za laskavá slova na uvítanou, Jeho eminenci Jiřímu, metropolitovi z Pafu, který nás hostí, a všem, kdo se přičinili o to, aby se naše setkání mohlo uskutečnit. Jsem také vděčný, že mohu srdečně pozdravit zde přítomné křesťany jiných vyznání, včetně těch, kteří patří do arménského, luteránského a anglikánského společenství. Je to opravdu mimořádná milost, že můžeme být shromážděni v modlitbě zde, v tomto kostele Hagia Kyriaki Chrysopolitissa (kostel Nejsvětější Paní zlatem oděné). Právě jsme vyslechli čtení ze Skutků apoštolů, které nám připomnělo, jak se Kypr stal první etapou misijních cest apoštola Pavla (srov. Sk 13,1-4). Pavel spolu s Barnabášem, původem z Kypru, a Markem, budoucím evangelistou, které si povolal Duch Svatý, dorazili nejprve do Salaminy, kde začali hlásat Boží slovo v synagogách. Prošli ostrovem a dorazili do Pafu, kde ? opravdu nedaleko odtud - kázali v přítomnosti římského konzula Sergia Pavla. Právě z tohoto místa se tedy poselství evangelia začalo šířit do celého impéria a církev založená na apoštolském kázání, dokázala zapustit kořeny v celém tehdy známém světě.

Církev na Kypru může být právem hrdá na vlastní přímý vztah ke kázání Pavla, Barnabáše a Marka a na společenství apoštolské víry, které ji pojí se všemi církvemi, jež zachovávají totéž pravidlo víry. Je to reálné, byť nedokonalé společenství, které nás již nyní spojuje a vede k překonávání našich rozdělení a k zápasu o znovunastolení plného viditelného společenství, které si Pán přeje pro všechny své učedníky. Neboť podle Pavlových slov "je jen jedno tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest? (Ef 4,4-5).

Církevní společenství v apoštolské víře je jak dar, tak výzva k misii. V úryvku ze Skutků, který jsme slyšeli, vidíme obraz jednoty církve v modlitbě a otevřenosti na podněty Ducha k misijnímu poslání. Každý křesťan je tak jako Pavel a Barnabáš prostřednictvím křtu ?povolán?, aby přinášel prorocké svědectví vzkříšenému Pánu a jeho evangeliu smíření, milosrdenství a pokoje. V této souvislosti bude zvláštní zasedání biskupské synody pro Blízký Východ, které se bude konat letos v říjnu v Římě, jednat o zásadní roli křesťanů v tomto regionu, povzbudí je v jejich svědectví evangeliu a pomůže jim v prosazování širšího dialogu a spolupráce mezi křesťany v celé oblasti. Práce synody budou významně obohaceny přítomností bratrských delegátů z ostatních církví a křesťanských společenství této oblasti na znamení společného úsilí ve službě Božímu slovu a naší otevřenosti vůči působení jeho milosti, která usmiřuje.

Jednota všech Kristových učedníků je darem, o který je třeba prosit Otce s nadějí, že posílí svědectví evangelia v dnešním světě. Pán se modlil za svatost a jednotu svých učedníků právě proto, aby svět uvěřil (srov. Jan 17,21). Je tomu již sto let, kdy misionářská konference v Edinburgu zahájila moderní ekumenické hnutí s jasným vědomím, že rozdělení mezi křesťany je překážkou pro šíření evangelia. Dnes musíme být vděčni Pánu, který nás zejména v posledních desetiletích dovedl prostřednictvím Ducha ke znovuobjevení nesmírného apoštolského dědictví, sdíleného Východem i Západem, a skrze trpělivý a upřímný dialog k nalezení cest pro vzájemné sblížení a překonávání sporů z minulosti se zaměřením na lepší budoucnost.

Církev na Kypru je určitým mostem mezi Východem a Západem a velmi přispěla k procesu smíření. Cesta k dosažení cíle plného společenství jistě nebude bez těžkostí, ale katolická a pravoslavná církev na Kypru chtějí pokračovat v cestě dialogu a bratrské spolupráce. Kéž Duch svatý osvěcuje naši mysl a umocní naši rozhodnost, abychom mohli společně nést poselství spásy mužům a ženám naší doby, žíznícím po oné pravdě, která přináší autentickou svobodu a spásu (srov. Jan 8,32), po pravdě, která má jméno Ježíš Kristus!

Drahé sestry a drazí bratři, nemohu na závěr nepřipomenout památku svatých, kteří jsou ozdobou církve na Kypru, zejména svatého Epifana, biskupa Salaminy. Svatost je znamením plnosti křesťanského života, hluboké vnitřní vnímavosti na Ducha Svatého, který nás povolává k obrácení a trvalé obnově, když se snažíme stále více podobat Kristu, našemu Spasiteli. Obrácení a svatost jsou těmi nejlepšími prostředky, s jejichž pomocí otevíráme mysl a srdce pro vůli Páně, kterou je jednota Jeho církve. Děkujme za dnešní setkání a za bratrskou lásku, která nás pojí, a prosme svaté Barnabáše a Epifana, Petra a Pavla, a všechny Boží svaté o požehnání našich společenství, abychom si uchovali apoštolskou víru a aby naše kroky vedly cestou jednoty, lásky a pokoje.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV