28.5.2010 

Xavier Beauvois přichází s filmem o trapistech zavražděných v Alžírsku v roce 1996

Velkou cenu poroty v Cannes získal letos film francouzského režiséra Xaviera Beauvois Des hommes et des dieux. Ocenila ho také Ekumenická porota tohoto mezinárodního filmového festivalu.
Snímek soutěžil o proslulou ?Zlatou palmu? na filmovém festivalu v Cannes spolu s dalšími patnácti celovečerními filmy. Film a událost, kterou vypráví, stojí za to si přiblížit víc.

V roce 1996 totiž islámští extrémisté krutým způsobem zavraždili sedm mnichů trapistů v Tibhirine v Alžírsku. Tato událost otřásla laickou veřejností ve Francii a dodnes je v Esagonu předmětem pátrání, jak soudního tak novinářského. Klasická rekonstrukce onoho masakru v souvislosti s občanskou válkou v Alžírsku (150.000 obětí na životech v několika letech) se začíná drolit. Podle oficiálního tvrzení unesla Islámská ozbrojená skupina GIA v noci z 26. na 27. března 1996 sedm trapistických mnichů, jež pak v následujících týdnech popravila stětím. Jejich těla nebyla nikdy nalezena, pouze uťaté hlavy a to 30. května.
Že je v té záležitosti hodně temného a záhadného, dosvědčují různé podrobnosti, které francouzský tisk občas přináší. Několikrát se jimi zabývaly noviny Le Figaro, Le Monde a La Croix. Základem je prohlášení vojenského pověřence na francouzském vyslanectví v Alžíru v oněch letech, generála Francois Buchwaltera, který loni v jedné fázi procesu kvalifikoval masakr mnichů jako ?omyl alžírské armády?.

Scénář filmu Des hommes et des Dieux napsal Etienne Comar, který použil jako poradce P. Henry Quinsona, řeholníka z Marseille, jenž upoutal pozornost svou mimořádnou životní cestou: od bursovního agenta v New Yorku po katolického bratra laika. Vylíčil ji v knize ?Od šampaňského k žalmům. Dobrodružství bankéře z Wallstreet, který se stal mnichem na periférii.

Film, který byl natočen v koprodukci Why Not Production, Armada Films a France 3 Cinéma, režíroval Francouz Xavier Beauvois, čtyřicátník, který již jednou vyhrál Zlatou palmu v Cannes svým filmem N´oublie pas que tu vas mourir! (Nezapoměň, že zemřeš).
?Byl jsem ohromen až otřesen, když jsem pročítal dokumentaci historie těchto mnichů trapistů?, vysvětloval v interview pro deník Le Parisien. ? Je to silný námět a velmi působivý. Těchto sedmi mnichů si obyvatelstvo kraje, kde byl jejich klášter, velmi vážilo, měli ty nejlepší vztahy s muslimy.? Film byl natáčen od prosince do ledna v Maroku, a to ve starém klášteru Meknés, protože poměry v Alžírsku nebyly ještě klidné. Mezi hlavními představiteli vyniká herec Lambert Wilson (který hrál ve filmu bratří Wachowských Matrix Reloaded, 2003). Ten hraje nejsilnější postavu komunity trapistů z kláštera Notre-Dame d´Atlas, totiž převora Christiana de Chergé, autora oné proslulé modlitby ?Ad-Dio? v níž se obrací v Kristově lásce ke svému budoucímu islámskému bratru-katovi. Film se zabývá všedním životem trapistů během ?horkého? údobí alžírské občanské války, neboli od roku 1993 (v tom roce teroristé GIA dali cizincům sídlícím v zemi ultimátum, že musí opustit Alžírsko) do března 1996, kdy byli trapisté uneseni ze svého kláštera.
?Od nich jsem se naučil, co to znamená říci ?křesťanská oběť?, neboť oni zůstali po boku obyčejných lidí, svých přátel a riskovali život?, tak vzpomíná na sedm mnichů Jean Guitton, autor nedávné knihy Cristianofobia a nyní pracuje na novém vydání svého díla Si nous taison (Mlčíme-li), věnovanému mučednictví mnichů z Tibhirine, jež získalo cenu Francouzské akademie Montyon. Právě rozhodnutí sedmi trapistů zůstat v Tibhirine, zatímco zuřila vichřice islámského terorismu, učinila jejich svědectví solidarity dramaticky výmluvné i ve francouzském panoramatu.

Reakce na film režiséra Beauvoise byly v současné době příznivé. ?I když nás scénář zklamal?, tvrdí Hubert de Chergé, bratr Christiana, převora z Tibhirine, ? je třeba uznat, že film předává něco z poselství, které nám ti bratři zanechali?. A Pierre Laurant, synovec bratra Luca, dalšího ze zavražděných mnichů, připouští: ?Musím přiznat filmu vysokou kvalitu. Zůstává mimo politické a soudní polemiky a objasňuje, aniž by něco idealizoval, smysl této mnišské přítomnosti, které se odvážila jít až k mučednictví?. P. Jean Marie Laussause, z Mission de France, který žije již deset let v Tibhirine, na webové stránce PIME píše: ?Tento film zdůrazňuje věrnost mnichů tomuto obyvatelstvu a této zemi. Věrnost, která předpokládá trvalost. Toto filmové dílo, které znovu předkládá život, volbu a drama trapistů z Tibhirine, a zdůrazňuje věrnost až k prolití krve, propaguje výzvu, která se na nás stále obrací, totiž ? Žít s...? má tuto cenu a je stále aktuální.

Josef Koláček

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.