Rádio Vaticana

Vatikán vysvětluje smysl dekretu o hrdinských ctnostech

23.12.2009

Tiskové středisko Svatého stolce vydalo následující sdělení k dekretu o hrdinských ctnostech Pia XII.:

?Papežův podpis pod dekretem o hrdinských ctnostech Pia XII. vzbudil určité reakce v židovském světě pravděpodobně proto, že jde o podpis, jehož význam je jasný v prostředí katolické církve a jejím příslušným činitelům. Patrně si však zaslouží některá vysvětlení s ohledem na širší veřejnost, zejména židovskou, jež je pochopitelně velmi citlivá na všechno, co se týká historického období druhé světové války a holocaustu.

Když papež podepisuje dekret o hrdinských ctnostech Božího služebníka, tzn. osoby, u níž probíhá beatifikační proces, potvrzuje kladné hodnocení, o kterém ? po pečlivém zkoumání spisů a svědectví ? již hlasovala Kongregace pro svatořečení a které tvrdí, že kandidát žil výjimečným způsobem křesťanské ctnosti a projevil svou víru, naději a lásku způsobem, který převyšuje to, co se normálně od věřících očekává. Proto může být nabídnut jako vzor křesťanského života Božímu lidu. Přirozeně se v tomto hodnocení berou do úvahy okolnosti, ve kterých dotyčná osoba žila, a je proto zapotřebí zkoumání z historického hlediska.

Toto hodnocení se však podstatně týká svědectví křesťanského života, které dotyčná osoba vydala (jejího intenzivního vztahu k Bohu a ustavičného hledání evangelní dokonalosti, jak řekl papež minulou sobotu ve své promluvě ke členům Kongregace pro svatořečení); netýká se však hodnocení historického významu všech jejích rozhodnutí. I eventuální následná beatifikace spadá do této linie. Nabízí totiž Božímu lidu - za pomoci další opory v podobě znamení mimořádné milosti dané Bohem na přímluvu Božího služebníka ? určitý vzor znamenitého křesťanského života. U příležitosti beatifikace Jana XXIII. a Pia IX. prohlásil Jan Pavel II.: ?Svatost žije v dějinách a každý světec není zbaven omezení a podmínek, jež jsou vlastní našemu lidství. Církev blahořečením svého syna neoslavuje jednotlivá historická rozhodnutí, která přijal, ale spíše jej vystavuje k napodobování a úctě pro jeho ctnosti na chválu božské milosti, která se v nich zračí? (3.9.2000).

Ani v nejmenším to tedy neznamená, že bude omezena diskuse o konkrétních rozhodnutích Pia XII. za situace, v níž se nacházel. Církev ze své strany tvrdí, že byla přijata s čistým úmyslem sloužit co nejlépe nejvyšší a dramatické zodpovědnosti Papeže. V každém případě pozornost a starost Pia XII. o osud židů, tedy záležitost, která je zajisté relevantní pro hodnocení jeho ctností, jsou široce dosvědčeny a uznávány také mnohými židy. I v budoucnosti tedy zůstává pro historiky na jejich poli otevřena možnost zkoumat a hodnotit. A v konkrétním případě je pochopitelná žádost o zpřístupnění příslušných dokumentů. Již Pavel VI. chtěl usnadnit toto bádání zveřejněním svazků Akt a dokumentů. Pro kompletní otevření archívů ? jak již bylo vícekrát řečeno ? je třeba uspořádat a katalogizovat mimořádné množství dokumentů, což si vyžádá technický čas ještě několika let.

Pokud jde o fakt, že dekrety o hrdinských ctnostech Jana Pavla II. a Pia XII. byly promulgovány ve stejný den, neznamená to, že od tohoto okamžiku budou obě kauzy probíhat společně. Obě kauzy jsou zcela nezávislé a každá má svůj vlastní průběh. Není tedy žádný důvod vznášet hypotézu eventuální současné beatifikace.

Závěrem jen tolik, že postoje velkého přátelství a respektu papeže Benedikta XVI. k židovskému lidu byly již mnohokrát dosvědčeny a nacházejí nepopiratelné svědectví v jeho vlastní teologické práci. Je tedy jasné, že nedávný podpis dekretu nelze v žádném případě vykládat jako akt nepřátelství vůči židovskému lidu a lze si přát, aby nebyl považován za překážku na cestě dialogu mezi judaismem a katolickou církví. Lze si dokonce přát, aby nadcházející návštěva papeže v římské synagoze byla příležitostí k srdečnému a opětovnému potvrzení a upevnění těchto svazků přátelství a vážnosti.?

Říká O.Federico Lombardi, ředitel vatikánského tiskového střediska.

Milan Glaser