11.8.2009 

Dominikánka v CERN

(boson ? podle jména indického fyzika S.N. Bose (1894- 1974) ? Ve fyzice je to třída částic celého spinu(anglicky=víření ? ve fyzice základní částice pohybující se v prostoru nezávisle) , které se řídí podle statistiky Bose-Einstein a pro které neplatí vyloučení Pauli. Částice W a Z° se nazývají přechodné bosony, které šíří slabé interakce mezi kvarky a leptony).

?Věda mi říká, že musí být Bůh. Rozum mi říká, že ho nikdy nepochopím a srdce mi říká, že se neočekává, abych ho pochopil.? Když Katarina Pajchel slyší tohle theosofické moudro Roberta Langdona, profesora symbologie , hlavního představitele filmu ?Andělé a démoni? upřímně se rozesměje. ? Jistě, že jsem četla knihu Dana Browna. Viděla jsem i film, docela ucházející zábava. Avšak na pováženou je fakt, že příliš mnoho osob hltá nekritickým způsobem tuhle polévku uvařenou z mýtů a předsudků proti církvi? . Pro ni, která se podobá, jak je to jen vůbec možné pateru Leonardovi Vetrovi, knězi vědci, který je v Brownově románu zavražděn v CERN v Ženevě pro své studie o antimaterii, jsou neshody mezi vědou a náboženstvím záležitostí minulosti. 27 letá Katarina, dominikánská řeholnice, narozená v Polsku, který vyrostla v Norsku, studovala na univerzitě v Bergen a už několik měsíců cestuje mezi Oslo, kde spravuje se sedmi spolusestrami ubytovnu pro studenty, a Ženevou, kde se podílí na projektu Atlas prováděném ve středisku CERN. V městečku fyziky si Katarina sundá dominikánský závoj a nasadí si bílou helmu, kterou musí nosit všichni, kdo pracují okolo LHC největšího urychlovače částic na světě. ?Jsem obyčejná kandidátka doktorátu, která spolupracuje na vývoji ?GRID?, sítě, jež spravuje vypracované údaje předvídaných experimentů pomocí nového zařízení (stroje)? se elegantně kryje, avšak katolický internet a blogy, které se ucházejí o její svědectví, už jí daly zatěžující přídomek ?Boží vědkyně?.

V Ženevě se Kateřina též podílí na honbě za mýtickým ?Higgsovým bosonem?, všeobecně známým jako ?Boží částice? ? to znamená klíčem ?Standartního modelu?, který by dokázal spojit kvantovou fyziku s teorií o univerzální přitažlivosti, ale která ještě nebyla pozorována. ?A je na pováženou, že antimaterie se dostala pod reflektory pozornosti velké části veřejnosti díky filmu ?Andělé a démoni?, komentuje rozladěně, než se zatváří zase jako vědkyně: ?Pro nás, kteří se tím zabýváme, je to něco hodně normálního. Jistě, pořád zůstává chybějící článek našich teorií?.

A ihned vysvětluje: ?To je jako kdybych měla moc pěkné puzzel (skládačku) a viděla, který kamínek mi chybí. Navzdory tomu, že jsou okolní hodně jasné, je ještě prostor pro náramně mnoho překvapení. Dnes jsme s to vysvětlit přírodu ani ne ze 4% hmoty, z níž je složen vesmír, skrze teorii univerzální gravitace (přitažlivosti) a můžeme předpokládat, že zbývajících 96 % je rozděleno mezi 22 % hmoty a 74 % temné hmoty. Ale je ještě mnoho dalších otázek bez odpovědí: povaha přitažlivosti a mimoprostorové rozměry. Zvláště existence třetího rozměru. Pak bezelstně vypráví, že se svými kolegy dokáže hovořit o fyzice a kosmologii celé hodiny. ?V CERN se pracuje sedm dní v týdnu. Vyrostla jsem v rodině inženýrů a vědců, moje babička byla nadšená geoložka, která pěstovala svou vědu až do posledních dní svého života a tak dobře znám akademický svět. Důležité je sdílet své vědění s druhými.?

Sestra dominikánka, tedy řeholnice a vědkyně. Katarina je přesvědčena, že mezi těmi dvěma životy není vůbec žádný rozpor, jak by jí to někdo mohl přičítat. Ba naopak. ?Nepopírám, že je to obtížné sladit týdny modliteb a komunitního života v klášteře s povinnostmi bádání, nicméně je to výzva, která mě den jak den obohacuje. Protiklad mezi chladným rozumářstvím a učením církve je už 400 let stará věc. Také ve filmu ?Andělé a démoni? je tohle téma pojednáváno přehnaně až zlověstně intrikánsky. Pravým problémem totiž jsou ti, kteří se ? také v církvi ? staví proti vážnému dialogu s vědou. Avšak církev od dob Galilea po dnešek provedla hlubokou reflexi o své vlastní úloze .Výzvy 21. století ? jestliže vůbec ? jsou jiné?.

Podle Katariny ?církev má chápat úlohu vědy a technologie v životě osob zatímco vědecká komunita musí znovu promyslet úlohu náboženství. Máme zapotřebí vzájemného uznání, ale také jasného vědomí vlastních limitů, omezení!? A co se týká rozdílů mezi Janem Pavel II. a Benediktem XVI ve vztahu k vědě, ráda přenechává slovo řeholnici: Je to složité - odpovídá diplomaticky ? Jan Pavel II. byl v mnoha oblastech průkopník, Benedikt XVI. má velkou akademickou zkušenost a je pro církev úžasným darem Ducha svatého?. A rychle odvádí pozornost zmínkou o Danu Brownovi: ?Jeho úspěch je příznačný pro dobu, v níž žijeme, říká hodně o našem duchovním zmatku a bloudění. Ale ocenila jsem závěr . Na otázky víry nelze odpovídat vědecky a zároveň odpovědi , poskytované náboženstvím, nejsou s to rozřešit vědecké otázky. Jedna věc je nějaký problém, jiná věc je tajemství?.

Osobní webová stránka Katariny Pajchel : http://folk.uio.no/katarzp/
Webnová stránka CERN : http://public.web-cern.ch/public/welcome.html

Josef Koláček

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.