Rádio Vaticana

Corpus Domini je důkazem toho, že Bůh je láska

14.6.2009

Benedikt XVI. před Angelus ke slavnosti Božího Těla, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
Na dnešek připadá v různých zemích, včetně Itálie, slavnost Corpus Domini, slavnost Eucharistie, při které je svátost Těla Páně nesena ve slavnostním procesí. Co pro nás tato slavnost znamená? Neodkazuje pouze na liturgický aspekt. Corpus Domini je den, který se vztahuje na kosmickou dimenzi, nebe i zemi. Souvisí - alespoň na naší polokouli ? s tímto krásným a provoněným ročním obdobím, ve kterém jaro přechází v léto, slunce mocně hřeje a na polích zraje obilí. Církevní a stejně tak židovské svátky mají co do činění s rytmem solárního roku, setím a sklizní. Projevuje se to zejména v dnešní slavnosti, v jejímž středu stojí znamení chleba, plod nebe i země. Eucharistický chléb je proto viditelným znamením Toho, v němž se nebe a země, Bůh i člověk, stali jedno. Ukazuje se tak, že tento vztah k ročním obdobím není pro liturgický rok něčím pouze druhotným.

Slavnost Corpus Domini se vnitřně pojí s Velikonocemi a Letnicemi: Ježíšova smrt, vzkříšení a vylití Ducha svatého jsou jejím předpokladem. Jedině proto, že samotný Bůh je vztah, lze mít vztah k Němu; a jedině proto, že je láska, může milovat a být milován. Corpus Domini je manifestací Boha, důkazem, že Bůh je láska. Jedinečným a osobitým způsobem k nám tato slavnost mluví o božské lásce, o tom, čím je a co činí. Říká nám například, že láska se znovu rodí dáváním, přijímá se rozdáváním, neztrácí se a nespotřebovává, jak praví v jednom hymnu svatý Tomáš Akvinský ?nec sumptus consumitur?. Láska proměňuje všechno. Rozumí se proto, že středem dnešní slavnosti Corpus Domini je tajemství přepodstatnění (transsubstanciace), znamení Ježíše-Lásky, který mění svět. Hledíme na Něho, klaníme se Mu a říkáme: ano, láska existuje, a poněvadž existuje, věci se mohou změnit k lepšímu a my můžeme doufat. Proto zpíváme, když neseme v procesí Nejsvětější svátost, zpíváme a chválíme Boha, který se zjevil tím, že se skryl ve znamení lámaného chleba. Tento Chléb všichni potřebujeme, protože cesta ke svobodě, spravedlnosti a pokoji je dlouhá a namáhavá.

Můžeme si představit s jakou vírou a láskou Matka Boží přijímala a klaněla se ve svém srdci nejsvětější Eucharistii! Bylo to pro Ni pokaždé jakoby ožilo celé tajemství jejího Syna Ježíše: od početí do vzkříšení. Je ?Eucharistickou ženou?, jak ji nazval můj ctihodný předchůdce Jan Pavel II. Učme se od Ní ustavičně obnovovat naše společenství s Kristovým Tělem, abychom se navzájem milovali tak, jako On miloval nás.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV