Rádio Vaticana

Nemohu nabízet nic jiného než dobrou zprávu Kříže

15.3.2009

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry!
Od úterý 17. do pondělí 23. března budu na své první apoštolské cestě v Africe. Vydám se do Kamerunu, kde v hlavním městě Yauondé odevzdám ?pracovní text? druhého zvláštního zasedání biskupské synody pro Afriku, která se bude konat tady ve Vatikánu. Potom navštívím Luandu, hlavní město Angoly. Země, která po dlouhé občanské válce opět nalezla mír a nyní usiluje o spravedlivou obnovu. Touto návštěvou zamýšlím obejmout celý africký kontinent: jeho tisíceré odlišnosti a hluboké náboženské cítění; jeho starobylé kultury a namáhavou cestu rozvoje a smíření; jeho svízelné problémy, bolestná zranění a enormní možnosti a naděje. Rád bych utvrdil ve víře katolíky, povzbudil křesťany v ekumenickém úsilí a všem přinesl poselství pokoje, který Vzkříšený Kristus svěřil církvi.

Během příprav na tuto misijní cestu mi v duši zaznívají slova apoštola Pavla, která nám podává k rozjímání liturgie dnešní třetí neděle postní: ?My kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou to židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a moudrost.? (1 Kor 1,23-24). Ano, drazí bratři a sestry! Odjíždím do Afriky s vědomím, že nemám nic jiného, co bych nabídnul a daroval těm, s nimiž se setkám, než Krista a dobrou zprávu jeho Kříže, tajemství svrchované lásky, božské lásky, která přemáhá každý lidský odpor a umožňuje dokonce odpustit nepřátelům a milovat je. Toto je milost evangelia, schopná proměnit svět; toto je milost, která může obnovit také Afriku, protože rodí neodolatelnou sílu hlubokého a radikálního pokoje a smíření. Církev tedy nesleduje ekonomické, sociální a politické cíle; církev hlásá Krista a je si jista, že evangelium může oslovit srdce všech a proměnit je. A tak obnovit zevnitř lidi a společnosti.

19. března právě během mé pastorační návštěvy v Africe budeme slavit svátek sv. Josefa, patrona univerzální církve a také mého osobního. Svatý Josef, který ve snu dostal pokyn od anděla, musel utéci spolu s Marií do Egypta na severu Afriky, aby tak zachránily právě narozeného Ježíše, kterého chtěl král Herodes zabít. Tak se naplňují Písma: Ježíš tak kráčel ve stopách pradávných patriarchů a jako Izraelský lid se po egyptském exilu znovu vrátil do zaslíbené Země. Nebeské přímluvě tohoto velkého světce svěřuji tuto nadcházející pouť a národy celé Afriky, její výzvy, kterými se vyznačuje a naděje, které ji oživují. Myslím především na oběti hladu, nemocí, nespravedlností, bratrovražedných konfliktů a všech forem násilí, které, bohužel, nadále tíží dospělé i děti, včetně misionářů, kněží, řeholníků, řeholnic a dobrovolníků. Bratři a sestry, provázejte mne na této cestě svou modlitbou a prosbou o přímluvu u Panny Marie, Matky a Královny Afriky.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV