Rádio Vaticana

Popiełuszko. Svoboda je v nás.

17.2.2009

O novém polském filmu mluví jeho režisér a představitel hlavní role

V Teatrze Wielkim ve Varšavě proběhla 16. února předpremiéra filmu ?Popiełuszko. Svoboda je v nás.? Film Rafaela Wieczyńského věnovaný legendárnímu kaplanovi ?Solidarity? zavražděnému tajnou policií se objeví na plátnech polských kin 27. února.
Na realizaci, trvající sedm měsíců, se podílelo 7 tisíc herců a statistů. Samotnému natáčení ovšem předcházela mnohaletá příprava, bádání v archivech a rozhovory se svědky. Jak říká režisér, Rafal Wieczyński, celý jeho život se po několik let točil kolem postavy Jerzyho Popieluszka.

?Při práci na filmu jsem měl dojem, jako bych nacházel ?pointu? svého života. Teď přemýšlím, co bude dál, jaké úkoly jsou přede mnou, protože v posledních letech skutečně všechno vedlo k tomu, abych mohl ten film o otci Jerzym udělat ? jak vzdělávání, tak životní zkušenosti, i lidé, které jsem poznával. Teď už se cítím jen jako nástroj v té věci. A jsem šťastenm, že jsem tím nástrojem mohl být.?

Film o postavě nedávné minulosti není snadným úkolem. Mnoho pamětníků o. Popieluszka žije, zachovaly se nahrávky jeho promluv, jeho texty. Režisér se nevyhne srovnávání s tím, co diváci vědí nebo na co si vzpomínají.

?Toto porovnávání bude skutečně nevyhnutelné a nelehké. Nikdy jsem si neosoboval právo na to, aby film zastoupil obraz o. Jerzyho. Šlo mi spíš o to jeho postavu znovu oživit, povolat ji do dneška z jisté mlhavosti. P. Jerzy se nesmí změnit v pouhou poznámku v učebnici pro příští generaci. Je to živý člověk s poseltvím, které nyní velmi potřebujeme. Jistě patřil své době, ale když ho poznáte, ukazuje se, že je stejně tak i pro tu naši. Vždycky totiž ? tehdy i dnes ? jde o totéž: o boj se zlem a o vnitřní svobodu.?

Z promluvy o. Jerzyho Popieluszka: ?Naše naděje ze srpna 80. roku žije. a my máme morální povinnost pěstovat ji v sobě a s odvahou ji posilovat v našich bratřích. Je třeba zbavit se strachu, který paralyzuje a zotročuje lidskou mysl a srdce.?

?Nazval bych ten film spíš historický. Soustředili jsme se na 80. léta, ale v retrospektivách se vracíme také k nucenému období o. Jerzyho v armádě nebo k jeho dětství. Když jsme chtěli ukázat život kaplana ?Solidarity?, bylo nutné ukázat také to, čím žil. A on žil s lidmi, kteří prožívali stávky, demonstrace a jejich potírání. To všechno ve filmu je, protože to bylo důležité i pro samotného P. Popieluszku.
Film je vlastně určitou poctou, kterou mu dlužíme, ale také dovoluje, aby k nám dnes znovu promluvil. Film je také splacením dluhu, připomenutím, jak skvělé by bylo držet pospolu. Je povzbuzením pro dnešek.? - říká režisér Rafal Wieczyński.

Z promluvy o. Jerzyho Popieluszka: ?Máme povinnost usilovat o to, aby se naděje národa konečně začaly uskutečňovat. Je nutné dělat to s odvahou a rozvahou. Je třeba mít na mysli geopolitickou situaci, v jaké jsme, ale zároveň tato situace nesmí být výhodnou záminkou k tomu, abychom rezignovali na práva příslušící národu.?

Titulní postavu ztělesnil mladý herec Adam Woronowicz. Už samotná role kněze je nesnadným úkolem, natož takového kněze, který psal důležité kapitoly nedávné polské minulosti. Adam Woronowicz vypráví:

?Měl jsem z toho velké obavy, ale krok za krokem jsem ten strach překonal. Je to otázka práce vynaložené na roli. Myslím, že poctivou prací je možné zkrátit vzdálenosti a přiblízit se pravdě, která má být ukázána ? v tomto případě pravda života mimořádného kněze. Snažil jsem se na to po všech stránkách připravit a dostát tomu úkolu tak, aby se o. Jerzy za nás nemusel stydět. Doufám, že se nestydí.?

Součástí přípravy byl například pobyt v semináři se studenty prvního ročníku nebo rozhovory s těmi, kdo o. Popieluszka osobně znali. Jaká setkání byla nejsilnější?

?Především jsem si uvědomil, že lidé, s kterými jsem mluvil a kteří o. Popieluszka znali, o něm mluví jako o někom blízké, téměř o členu rodiny a dodnes pociťují jeho ztrátu. Silně na mě zapůsobilo setkání s jeho matkou a rodinou. Cítil jsem se dost nemotorně, měl jsem dojem, že tím filmem můžeme vyvolat vzpomínky na těžké chvíle. Na nic jsem se neptal. Snažil jsem se prostě být při ní, poslouchat, sníst bramborové placky, které nám připravila, napít se s ní čaje, vyjít s ní do polí. Pocházím z toho kraje, není mi cizí, je to krajina mého dětství.?

Z promluvy o. Jerzyho Popieluszka: ?Je tedy třeba konečně zasednout ke stolu a v upřímném dialogu, majíce před sebou dobro vlasti, hledat správné řešení všech problémů.?

?Došlo ale na události, které mě přerostly. Při natáčení scén z poslední modlitby růžence, kterou o. Jerzy vedl v Bydgoszczy, a po které byl zabit, tamní farář prohlásil, že nemám oblékat ornát podobný tomu, který měl tehdy o. Jerzy. Po chvíli z pamětní místnosti přinesl originální liturgické roucho o. Popieluszka. To byla chvíle, která mě přerostla. V takových okamžicích se člověk dotýká tajemství.
Během příprav na práci jsem často chodil na Żoliborz, k hrobu o. Jerzyho. Žijeme v době mnoha hozených kamenů, pomluv. Chtěl jsem, aby ten film, jako modlitba, která je na hrobě o. Jerzyho, alespoň trochu přispěl ke smíření, k nějakému druhu dialogu. Bylo by špatné hádat se nad hrobem o. Jerzyho. S tímto úmyslem jsem přistoupil k práci na filmu.
Nemám pochyb, že pro mě to bylo důležité setkání, ne s filmem, ale s postavou o. Jerzyho. Věděl jsem, že nemůžu prostě navléct kleriku a předstírat P. Jerzyho Popieluszka. Ten byl jedinečný a neopakovatelný. Chtěl jsem ale udělat všechno proto, aby ti, kdo ho znali, při sledování filmu uvedli do pohybu sílu vzpomínek. Kdyby se to povedlo, byl by to úspěch. A pro ty, kdo ho neznali, bych si přál, aby jim film tuhle mimořádnou postavu přiblížil a ukázal. Je toho velmi třeba.?

Z promluvy o. Jerzyho Popieluszka: ?Polský národ v sobě nenosí nenávist a proto je schopný mnoho odpustit, ale pouze za cenu návratu k pravdě. Protože pravda a jeom pravda je první podmínkou důvěry.?

?Může to znít zvláštně, ale musel jsem sám provést poctivé zpytování svědomí, abych byl poctivý vůči těm lidem, kteří se na film budou dívat. I díky tomu mě tohle natáčení ovlivnilo. Otázky, které si klademe po třicítce zní velmi jinak než v pubertě, kdy se všechno zdá jednoduché a snadné. Dnes znamenají něco jiného. A nepochybuji o tom, že mi čas natáčení udělal vnitřně dobře.?

Mluvil představitel hlavní role filmu ?Popieluszko. Svoboda je v nás?, Adam Woronowicz.

Pořad připravil pro polský program našeho rozhlasu Rafał Łączny z KAI. Českou verzi připravila Johana Bronkova

Česká sekce RV