Londýn.
Za převratnou zprávu v oblasti biologického výzkumu lze označit závěr významného britského vědce Iana Wilmuta, otce první klonované ovce, nazývané Dolly, který prohlásil, že už nebude pokračovat ve výzkumu klonování a bude se věnovat nové revoluční technice tvorby kmenových buněk, avšak nikoli za použití lidských embryí, nýbrž s využitím buněk dospělého člověka. Radikální změna kurzu prof. Wilmuta by mohla způsobit velkou změnu v zájmu o klonaci ze strany mezinárodního vědecké komunity. Rozhodnutí otce klonování je neobvyklé nejen proto, že opouští cestu, která mu získala slávu, přičemž v podstatě uznal svůj omyl, ale také proto, že tento vědec z univerzity v Edinburgu došel k přesvědčení, že jeho vědecký rival je lepší. Wilmut totiž řekl, že se ve svém rozhodnutí inspiroval bádáním japonského profesora Shinya Yamanaky z univerzity v Kyoto, který ? přestože to nebylo ještě oficiálně oznámeno ? dokázal vytvořit kmenové buňky ze srsti laboratorních myší a pracuje podobnou metodou na získání lidských kmenových buněk za pomoci buněk vzatých z pokožky. V praxi by to znamenalo, že nová metoda umožní produkovat kmenové buňky, které dovolí léčit např. Parkinsonovu nemoc, aniž by bylo nutné vytvářet a vzápětí likvidovat lidská embrya. Prof. Wilmut, přezdívaný jako otec Dolly, který dostal před dvěma roky od Spojeného království jako jeden z mála dovolení klonovat lidská embrya, se tak nyní zřeknul pokračování svých experimentů v neposlední řadě ? jak řekl - z etických důvodů. První reakce vědců potvrzují, že jde o převrat enormní důležitosti. Nová technika produkce kmenových buněk ? řekl nositel Nobelovy ceny Martin Evans, jeden z pionýrů výzkumu kmenových buněk ? bude řešením platným jednou pro vždy.? Prof. Robin Lovell-Badge z National Institute of Medical Research, říká, že toto řešení představuje budoucnost. Předností řešení je podle prof. Wilmut nejen technicky schůdnější, ale především sociálně a eticky přijatelné.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
