Vídeň.
7. zahraniční apoštolská cesta Benedikta XVI. se skončila. Letoun Rakouských aerolinií se Svatým otcem a jeho doprovodem na palubě přistál na římském letišti Ciampino v neděli 21:40, odkud Svatý otec odjel do Castel Gandolfa.
Významnou etapou návštěvy Benedikta XVI.v zemi našich sousedů bylo setkání s Rakouskými dobrovolníky, tzv. voluntariátem ve Velkém sále proslulého vídeňského Koncertního domu. Několik hudebních skvostů od Mozarta a Brücknera v podání Vídeňské filharmonie tvořily rámec tohoto setkání ve zcela zaplněném sále pro 1800 osob i za účasti Rakouského prezidenta Heinze Fischera.
Takhle vyjádřili své sympatie Petrovu nástupci představitelé církevních, ale i státních organizací Rakouských dobrovolníků, z nichž většinu tvořili mladí lidé. Dva z nich Svatého otce také v úvodu oslovili. 21 letý Bernhard Skritek, na jehož příjmení je mimochodem slyšet, jak hluboké jsou vztahy mezi Rakušany a Čechy, mimo jiné řekl:
?Vaše návštěva se končí setkáním s námi, kteří sloužíme našim bližním a rozpoznáváme Krista v ženách a mužích kolem nás. Prosíme Vás o slovo povzbuzení pro všechny ženy a muže v organizacích voluntariátu; pro nás mladé, abychom se nechali přitáhnout tímto závazkem a pro všechny nositele politické odpovědnosti ve veřejných strukturách.?
Ve svém pozdravu pak salzburský arcibiskup Alois Kothgasser mimo jiné také zajímavým způsobem vyčíslil činnost rakouských dobrovolníků a řekl, že v Rakousku za loňský rok dobrovolníci věnovali společnosti 17 milionů hodin, přičemž vytvořili hodnotu ve výši přibližně 3 a půl miliardy eur. Papež se pak ve své obsáhlé promluvě zaměřil na přínos dobrovolníků k budování civilizace lásky:
?Lásku k bližnímu nelze na nikoho delegovat. Stát a politika, jak zde nyní řekl pan prezident, ji nemohou zastoupit, třebaže je oprávněné jejich úsilí o pomoc těm, kteří se ocitli v nouzi a o sociální stát. Láska k bližnímu vyžaduje neustálé osobní a dobrovolné nasazení, kterému by stát měl vytvářet všeobecně příznivé podmínky. Díky tomuto nasazení si poskytovaná pomoc uchovává svou lidskou dimenzi a není odosobněná. A právě proto vy dobrovolníci nejste nějaká výplň mezer, ale osoby, které se přičiňují o lidskou a křesťanskou tvář naší společnosti.
(?)
Drazí dobrovolníci, dámy a pánové! Nasadit se jako dobrovolník představuje jakousi ozvěnu vděčnosti a zároveň předávání přijaté lásky. ?Deus vult condiligentes ? Bůh chce, aby ostatní milovali spolu s Ním?, jak řekl Duns Scotus (Opus Oxoniense III d.32 q.1 n.6). Z tohoto hlediska je zřejmé, že dobrovolné nasazení má hodně co do činění s Milostí. Kultura, která chce všechno účtovat a všechno platit, která mezilidské vztahy klade do tvrdého korzetu práv a povinností, zakouší díky nespočetným osobám, které se nasazují bezplatně, že život sám je nezaslouženým darem. Jakkoli rozdílné, mnohotvárné, ba protikladné mohou být motivace i cesty dobrovolnického nasazení, zakládá se v posledku na hluboké pospolitosti, která je ?zadarmo?. Zadarmo jsme dostali život od našeho Stvořitele, zadarmo jsme byli osvobozeni ze slepé uličky hříchu a zla, zadarmo nám byl dán Duch a jeho rozmanité dary. ?Láska je zadarmo, neprojevuje proto, aby dosáhla nějakého účelu.? ?Kdo je v pozici pomáhajícího uznává, že právě tímto způsobem je pomáháno také jemu; není to jeho zásluhou, ani důvodem k chlubení. Tento úkol je milostí? (srov. enc. Deus caritas est, č.31,35). Zadarmo předáváme to, co jsme přijali, prostřednictvím našeho nasazení, naší dobrovolnické služby. Tato logika bezplatnosti překračuje pouhou morální povinnost a nárok.?
Řekl mimo jiné Benedikt XVI. na setkání se členy rakouského voluntariátu, kteří jeho slova odměnili dlouhým potleskem ve stoje.
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE
Potom už následoval odjezd na vídeňské letiště Schwechat, kde se se Svatým otcem rozloučili Rakouský prezident Fischer a předseda Rakouské biskupské konference, kard. Schönborn. Benedikt XVI. pak k prezidentovi mimo jiné řekl:
?Mohl jsem znovu zakusit, že Mariazell je zvláštním místem milosti, místem, které k sobě v těchto dnech přitáhlo nás všechny a dodalo nám vnitřní posilu k další cestě. Velký počet těch, kteří se na této slavnosti před bazilikou účastnili spolu s námi na místě i v celém Rakousku, nás povzbuzuje, abychom hleděli s Marií na Krista a pokračovali plni důvěry v cestě k budoucnosti. Krásné bylo i to, že vítr a špatné počasí nám neuškodily, ale jakoby zvětšily radost.
Hledání vzájemného porozumění a tvoření stále nových cest favorizujících důvěru mezi lidmi i národy ať i nadále inspirují národní i mezinárodní politiku této země. Vídeň v duchu své historické zkušenosti a polohy v živém středu Evropy tak může přispívat a důsledně favorizovat pronikání tradičních hodnot kontinentu, prostoupeného křesťanskou vírou, a prosazovat je v evropských institucích a v oblasti podpory mezinárodních, mezikulturních a mezináboženských vztahů.?
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE
Řekl Benedikt XVI. před odletem z Rakouska ve své promluvě na rozloučenou.
Pro Vatikánský rozhlas odpověděl na otázku po bilanci této cesty jeden z jejích přímých účastníků, tiskový mluvčí Svatého stolce, o.Federico Lombardi:
?Já myslím že bilancovat náleží především papeži a rakouským biskupům. Ale vím, že bilance je pozitivní. Jak Papež, tak kard. Schönborn, s nímž jsem včera večer mluvil, byli s cestou velice spokojeni. Dalo se to očekávat i z toho, jak ji přijali lidé, a to i přes nepříznivé počasí, které jsme většinou měli. Myslím, že rakouská Církev, která Svatého otce miluje, byla rozhodně spokojena. Dokázala to vytrvalá a náročná účast lidí v Mariazell, ale také včera dopoledne na náměstí sv.Štěpána. Myslím tedy, že poselství blízkosti a povzbuzení, která dal rakouské církvi Svatý otec je velmi důležitý výsledek. Myslím, že také slova, která byla řečena rakouské společnosti v nejširším smyslu, ať již promluvou v Hofburgu, která měla také evropskou perspektivu, tak zejména na setkání s voluntariátem v neděli večer, přinesly plody. Ve Velkém sále Konzerthause bylo cítit hluboké souznění, ba dojetí těch, kteří mluvili i těch kteří naslouchali. Papež nejen tady, ale během celé cesty načrtnul krásná témata, ke kterým se budeme moci vracet, protože jsou dlouhodobá.?
Říká Vatikánský tiskový mluvčí a ředitel Vatikánského rozhlasu o.Federico Lombardi.
Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii
(mig)