Řím.
V sídle Papežské rady pro jednotu křesťanů proběhla tisková konference bilancující apoštolskou cestu Benedikta XVI. do Turecka. Jak předeslal v úvodu kard. Walter Kasper, cesta daleko předčila očekávání a to ve všech třech dimenzích v ekumenické, pastorační i mezináboženské, která je v případě Turecka úzce spojena s politickou.
V souvislosti s politickým pozadím papežské návštěvy kardinál Kasper poukázal na turecký model islámu v demokratickém státu. ?Nemáme jinou alternativu, než sbližování mezi umírněnými zástupci náboženství. Střet civilizací by se změnil v katastrofu pro celé lidstvo. Je potřeba udělat všechno pro to, aby předsudky byly překonány. K tomu je nutné poznat druhého, přátelství, bez synkretismu.? ? řekl kard. Kasper.
Apoštolský vikář v Anatolii, biskup Luigi Padovese, k tomu vysvětluje:
?Historie zradikalizovala stanoviska jak v jedné, tak v druhé kultuře. Uznání hodnot musí být vzájemné. Nejde jen o uznání práv, ale také hodnot, které každá kultura nese. A když mluvím o kultuře, mám na mysli také náboženství, které se rovněž vyjadřuje skrze kulturu.?
V tom smyslu mluvil Benedikt XVI. už při úvodním setkání s premiérem Erdoganem na letišti v Ankaře. Papež podpořil cestu sbližování hodnot mezi Evropou a Tureckem. Jak podotkl kard. Kasper, cíl tohoto sbližování nechal Benedikt XVI. otevřený. Naopak předeslal, že Svatý Stolec není členem EU a nezasahuje přímo do otázek turecké kandidatury.
?To, co řekl Svatý otec, je v podstatě stanoviskem, které sdílí katoličtí biskupové v Turecku, a dokonce nejen katolíci. Jsme pro, aby proces demokratizace Turecka nezůstával jen ve sféře zbožných přání... Pokud bude atmosféra v Turecku demokratická, nebude žádný problém s uznáním jeho místa v pluralitním systému, jako je evropský, v kterém má místo také svoboda názoru.?
Jakým směrem se může ubírat sbližování, ukázaly další dny návštěvy. Samotný fakt osobní přítomnosti, prostá gesta a co možná západní svět překvapilo nejvíc byla papežova modlitba v mešitě. Tlumočník, který doprovázel Papeže v Hagia Sophia a v Modré mešitě, popisuje okamžik, který obletěl svět jako nečekaně dobrá zpráva, takto: ?Muftí navrhl Papežovi 40 sekud rozjímání. Skončil první a otočil se na mě s tázavým a znejistěným pohledem. Ale já bych si nikdy nedovolil přerušit rozjímání Jeho Svatosti.? ? říká Sedat Bornovali, 38-ti letý Turek, který se naučil italsky v salesiánské škole, přestože sám není křesťanem.
Turecké veřejné mínění tedy nakonec přesvědčil obraz dvou mužů v bílém, kteří se zastavili k rozjímání.
?Myslím, že se Papež modlil, co si myslel, to nevím.? ? řekl při tiskové konferenci kard. Kasper. Zdá se ale, že Benedikt XVI. to naznačil osobně: jednak gestem své pravice, kterou se dotýkal pektorálu, zlatého kříže, který měl kolem krku ? aby nezavdal nikomu důvody ke spekulacím, ke komu se v modlitbě obrací. A pak, když na druhý den v katedrále Svatého Ducha mluvil o ?pokorné cestě doprovázení? s těmi, ?kdo nesdílejí naši víru, ale prohlašují, že se drží víry Abrahámovy a uctívají spolu s námi jediného, milosrdného Boha.? Benedikt XVI. chtěl jít příkladem i v tomto ohledu, jak dokládají fotografie v tisku, ukazující Papežovy bosé nohy po té, co si je podle muslimského zvyku při vstupu do mešity zul.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
