Rádio Vaticana

Vatikán. 78-ti letý Joseph Ratzinger stál od roku 1981 do začátku dubna letošního roku, tedy do smrti Jana Pavla II. v čele Kongregace pro nauku víry.
Jako mladý se zúčastnil II. Vatikánského koncilu. Byl tehdy poradcem metropolity Kolína nad Rýnem, kardinála Josefa Fringse. Za 20 let vedení Kongregace pro nauku víry ji kardinál Ratzinger zreformoval. S velkým ohlasem se setkalo například otevření archivů Inkvizice v roce 1998.

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v Marktl am Inn, v Pasovské diecézi. Kněžské svěcení přijal 29. června 1951. Z toku 1953 je jeho disertační práce "Lid a dům Boží v Augustinově učení o církvi". O čtyři roky později se habilitoval prací "Teologie dějin sv. Bonaventury." Přednášel dogmatiku a fundamentální teologii nejprve ve Freisingu, poté byl profesorem v Bonnu (1959-69), v Münsteru (1963-66), v Tübingen (1966-69) a nakonec v Řezně, kde se stal řádným profesorem dogmatiky a historie dogmatu a vice-prezidentem university.

Z jeho ranějších prací vyvolal velkou pozornost zejména "Úvod do křesťanství", sbírka přednášek o apoštolském vyznání víry, publikovaná v roce 1968; a dále "Dogma a zjevení", antologie textů, kázání a reflexí, vydaná r. 1973. S velkým ohlasem se setkala také jeho promluva v Bavorské katolické akademii na téma "Proč jsem ještě v Církvi?", ve které mimo jiné řekl: "Křesťany můžeme být jedině v církvi, nikoli vedle církve." Roku 1985 vyšla jeho "Zpráva o víře", a z roku 1996 je kniha "Sůl země."

24. března 1977 jej Pavel VI. jmenoval arcibiskupem metropolitou v Mnichově a Freisingu. Krátce na to byl při konsistoři 27. června povolán do kardinálského kolegia, jeho prvním titulem byla S. Maria Consolatrice al Tiburtino, od 5. dubna 1993 pak byl titulářem ve Velletri-Segni, a od 30. listopadu 2002 - z titulu děkana kardinálského kolegia - v Ostii.
25. listopadu 1981 jej pověřil Jan Pavel II. vedením Kongregace pro nauku víry. S tímto úřadem se automaticky pojí předsednictví Papežské biblické komise a Mezinárodní teologické komise. 6. listopadu 1998 byl zvolen vice-děkanem kardinálského kolegia a 30. listopadu 2002 Jan Pavel II. potvrdil volbu kardinálů biskupů, kteří jej vybrali do čela kardinálského sboru.

Kardinál Ratzinger byl předsedou Komise pro přípravu Katechismu katolické církve. Po šesti letech práce (1986-1992) mohl nový katechismus představit Svatému otci.

V roce 1980 byl relatorem V. Generálního shromáždění biskupského synodu s tématem "Úkoly křesťanské rodiny v současném světě." O tři roky později byl hlavním delegátem Synodního shromáždění o "Smíření a pokání v poslání církve."

Do své volby na Petrův Stolec byl členem Rady II. sekce Státního sekretariátu, dále Kongregací: pro východní církve, pro liturgii a svátosti, pro biskupy, pro evangelizaci národů a pro katolickou výchovu; Papežských rad: pro jednotu křesťanů a pro kulturu; Papežských komisí: pro Latinskou Ameriku a "Ecclesia Dei".

(job)