Vatikán. Nejstarší generace platí za nynější pandemie nejvyšší cenu, a proto právě toto pokolení, které nás uvedlo do života, církev ubezpečuje o mateřské přítomnosti, blízkosti a duchovní útěše, čteme v dnešním poselství, jež vatikánský Úřad pro laiky, rodinu a život adresoval seniorům.
Stáří není nemoc, nýbrž privilegium, prohlásil nedávno papež František. V patologii se naopak může změnit chorobná osamocenost starých lidí, varuje poselství a naléhá na zmírnění této opuštěnosti. “Za aktuálních okolností by to mohlo znamenat záchranu lidských životů”. Církev, jíž současná opatření brání v osobních návštěvách seniorů, se v těchto dnech snaží vyvíjet iniciativy, které by tuto absenci nahradily – od telefonátů přes poselství a dopisy nejrůznějšího druhu, od donášky potravin a léků po návštěvy kněží, kteří nepřestávají starým lidem udílet svátosti.
Závažnost situace nicméně vyžaduje, abychom se všichni ještě více zapojili, a to především modlitbou a mezilidskou solidaritou, vybízí Úřad pro laiky, rodinu a život. “Neseme společnou odpovědnost, plynoucí z vědomí nedocenitelné hodnoty každého lidského života a z vděčnosti našim otcům a dědům. Zvláštní pozornost pak zasluhují staří lidé žijící v různých typech seniorských a pečovatelských domů, kde jejich koncentrace vede k rychlému šíření nákazy a vysokému počtu úmrtí, navzdory osobní obětavosti ošetřovatelského personálu, připomíná se v poselství.
“Tento stav je mnohdy pouhým vyústěním terapeutické a sociální opuštěnosti, která již trvá dlouhý čas. Navzdory složitosti situace, již prožíváme, je nutné objasnit, že záchranu života u starých lidí, žijících v pobytových sociálních zařízeních, považujeme za rovněžtak prioritní jako záchranu jakéhokoli jiného lidského života”, zdůrazňuje vatikánský úřad. Hraje se totiž o budoucnost našich církevních společenství a našich společností, poněvadž, jak řečeno opět s papežem Františkem, “senioři jsou dneškem i zítřkem církve”.
(jag)