Vatikán. Přinášejte děti ke křtu, je to největší dar, který jim můžete dát, ba dokonce věc spravedlnosti, zdůraznil papež František při dnešní promluvě při křestní mši svaté v Sixtinské kapli ve Vatikánském paláci. Svatý otec při ní udělil svátost křtu 32 dětem, 17 chlapečkům a 15 holčičkám.
Promluva papeže Františka se nesla v duchu rodinné slavnosti, zdánlivě kontrastující s existenciálními výzvami Michelangelova Posledního soudu. Ve tvářích více než tří set účastníků křestní bohoslužby však rezonoval důraz, jaký papež položil na sílu Ducha získávanou ve křtu a slova o naplnění spravedlnosti vůči dítěti, umocněný známou freskou oživujícího Božího doteku povolávajícího k životu prvního člověka. Přinášíme vám promluvu Svatého otce.
Jako Ježíš přišel, aby se nechal pokřtít, tak také vy přinášíte své děti.
Ježíš odpovídá Janovi: „Abychom naplnili veškerou spravedlnost“ (srov. Mt 3,14; český liturgický překlad: „Abychom zcela splnili Boží vůli“.) Pokřtít dítě je projevem spravedlnosti vůči němu. A proč? Protože ve křtu mu dáváme poklad, ve křtu mu dáváme závdavek, totiž Ducha svatého. Dítě vychází ze křtu se silou Ducha ve svém nitru; Ducha, který jej bude chránit a pomáhat mu po celý jeho život. Proto je tak důležité děti ktřít, aby vyrůstali v síle Ducha svatého.
Právě toto poselství bych vám dnes chtěl svěřit. Přinášejte své děti, aby ve svém nitru měli Ducha svatého. Pečujte o to, aby vyrůstali ve světle a v síle Ducha svatého, prostřednictvím katecheze, pomoci, vyučování a příkladu, který jim doma dáváte… To je mé poselství.
Žádné další velké slovo vám nechci říkat: Pouze jedno upozornění. Děti nejsou zvyklé přicházet do Sixtinské kaple, je to poprvé! Nejsou zvyklé na uzavřený a také snad trochu přetopený prostor. Nejsou zvyklé ani na oblečení, jaké mají pro dnešní krásný svátek. Mohou se chvílemi cítit nesví. A jeden spustí pláč – koncert prozatím ještě nezačal! – ale splustí jeden, pak další… Nenechte se tím vyděsit, nechte děti plakat a kričet. Když děťátko pláče, je to možná tím, že mu je horko, tak mu něco svlečte; nebo má hlad, tak ho nakojte… nemějte s tím problém. A ještě jedna věc, kterou jsem na tomto místě říkal také loni: malé děti mají „chórovou“ dimenzi, stačí, že jedno dá tón a spustí všechny – a je tu koncert. Neděste se toho. Když dítě pláče v kostele, je to pěkné kázání. Konejte tak, aby se všichni cítili dobře – a nyní pokračujme…
(job)