Guatemala. V úterý 13. února 1982 odpoledne připravovali domorodí chlapci z internátu Jana Křtitele de La Salle v západoguatemalském Huehuetenangu karnevalovou oslavu, která měla připadnout na příští den. Jejich učitel, školský bratr James Miller, se snažil spravit lampu na vnější zdi budovy. Přinesl si žebřík, vystoupil na něj a dal se do práce. V tu chvíli se na rohu ulice objevili tři muži se zahalenou tváří. Jeden z nich střelil Millera do krku, hrudi a pravého boku, takže byl na místě mrtev. Totožnost vrahů se nikdy nepodařilo odhalit.
Řeholník z kongregace Školských bratří se tak stal jednou z dvou set tisíc obětí téměř čtyřicetiletého guatemalského interního konfliktu, který postihl převážně chudé a domorodé obyvatelstvo. „Kristus je pronásledován kvůli naší volbě chudých. Jsme si vědomi mnoha nebezpečí a obtíží, přesto však nadále pracujeme ve víře, naději a důvěře v Boží prozřetelnost...Prosím Boha o milost, abych Mu věrně sloužil mezi chudými a utlačovanými Guatemalci. Přenechávám svůj život Jeho prozřetelnosti a svěřuji se Mu“, napsal Miller měsíc před svou smrtí.
V huehuetenangské katedrále byl minulou sobotu (7.12.2019) tento mučedník prohlášen za blahoslaveného při liturgii, v níž papeže Františka zastoupil kard. José Luis Lacunza Maestrojuán, biskup panamské diecéze David. Završila se tak další část kanonizačního procesu, který guatemalská diecéze Huehuetenango zahájila před deseti lety (5.9.2009). Pro Guatemalu se jedná již o druhou beatifikaci v krátké době po loňském blahořečení italského františkána Tullia Maruzza a místního katechety Luise Arroya Navarry, kteří rovněž zemřeli z nenávisti k víře.
James Miller, či „hermano Santiago“, jak je znám mezi školskými bratry ve Střední Americe, se narodil 21. září 1944 v Ellis, městečku severoamerického státu Wisconsin. Po základní škole jej rodiče zapsali na Pacelliho střední školu (High School) ve městě Stevens Point, kde se poprvé setkal se školskými bratry a v patnácti letech vstoupil do jejich přípravného noviciátu v Missouri. Po třech letech byl přijat do noviciátu a v srpnu roku 1962 obdržel řeholní šat i jméno, ačkoli jako většina školských bratří nadále užíval své občanské jméno i příjmení. Nejprve vyučoval v Minnesotě a po věčných slibech (1969) se rozhodl pro misijní činnost mimo USA. Zahájil ji v Nikaragui, kde na různých místech spravoval školy své kongregace, například učiliště v Puerto Cabezas, které pod jeho vedením přijímalo 800 žáků namísto dosavadních tří set. Miller si tak získal přízeň lokálních politiků, ale také vládních špiček, včetně prezidenta Somozy, až do té míry, že byl pověřen vybudováním a řízením deseti venkovských škol. Po změně nikaragujského režimu odvolali přestavení Millera zpět do vlasti, aby kvůli práci pro Somozovu vládu nebyl ohrožen (1979). Již o dva roky později se však bratr James opětovně a na svou vlastní žádost vrací do misií, tentokrát do Guatemaly. Vyučoval na střední škole v Huehuetanangu a zároveň pracoval ve Středisku pro domorodce, kde studovali mladí venkovští indios z mayského etnika. Rok po příjezdu byl svými domorodými spolubratry varován, že se chystá jeho vražda. Bratr James Miller ovšem klidně pokračoval v práci, až do onoho osudného 13. února, na který nyní připadne jeho liturgická památka.
(jag)