Vatikán. Závěrečný zpěv Dantova Ráje, který opěvuje „panenskou matku, dceru syna svého“, a modlitba k Andělské Panně z Verdiho „Síly osudu“ zazněly dnes odpoledne v římském Paláci Papežské kanceláře při slavnostním zahájení čtyřiadvacátého veřejného zasedání Papežských akademií, které se koná pod titulem „Maria, cesta pokoje mezi kulturami“ a je spojeno s předáním Ceny papežských akademií. Promluvil na něm kardinál státní sekretář Pietro Parolin, který rovněž přečetl poselství Svatého otce, adresované kardinálu Ravasimu, předsedovi Papežské rady pro kulturu a koordinátorovi sedmi papežských akademií.
„Akademie je místem, kde se vědění stává službou“, píše papež František, „protože pokud poznání nepovstává ze spolupráce a neústí do ní, neexistuje ryze lidský a všestranný rozvoj. Akademie jsou ve svých příslušných odborných oblastech zkušeností i modelem synodality a rovněž silou evangelizace, která náleží do přítomnosti církve a jejího poslání.“
Římský biskup dále připomíná, že organizace letošního veřejného zasedání papežských akademií připadla na Mariánskou mezinárodní akademii (Mariana Internationalis), která slaví šedesát let od svého založení sv. Janem XXIII. (8.12.1959). Cílem této akademie je podpora mariologických studií a mariánské zbožnosti, čímž se, jak podotýká Petrův nástupce, stává místem podobným Mariinu domu, kde Ježíš vyrůstal v moudrosti a Boží milosti a kde nás Panna, jako přijímající matka a starostlivá snoubenka učí, jak být živým večeřadlem.
Papež František se poté vrací k mariánským akcentům svých předchůdců: Pius XII. po dramatickém prožitku dvou světových válek označuje neklidnému a vyděšenému lidstvu Marii Nanebevzatou jako maják vedoucí k pokoji. Druhý Vatikánský koncil poté na Pánově Matce ukázal model církve, která je učitelkou lidskosti. Pro sv. Pavla VI. nazírání Blahoslavené Panny v jejím evangelním příběhu vrací dnešnímu člověku naději na věčnost, klid, radost a krásu i touhu po společenství (Marialis cultus, 1974). Sv. Jan Pavel II. dbal na to, aby se mariologii dostalo náležité role v univerzitní teologické formaci a v dialogu mezi různými vědami, a konečně Benedikt XVI. naléhal na prohloubení vztahu mezi mariologií a teologií Slova. Petrův nástupce v poselství poukazuje také na konání mariologicko-mariánských mezinárodních kongresů (25. takovýto kongres připadne na příští rok) a spolupráci Papežské mariologické akademie s různými laickými i církevními institucemi, která jasně dokládá, že mariologie skutečně navazuje dialog mezi kulturami, podporující bratrství a mír.
V závěru listu Svatý otec přibližuje letošní laureáty Ceny papežských akademií, kterou udělil ex aequo španělské badatelce Carme López Calderón, která vyučuje dějiny umění na univerzitě v Santiagu de Compostela, a rumunskému pravoslavnému teologovi Ionuțovi-Cătălinovi Blidarovi. Další ocenění – medaili pontifikátu – získává Chorvatský mariologický institut.
(jag)