Vatikán. V neděli před polednem se na Svatopetrském náměstí sešlo asi 5 tisíc lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Petrův nástupce komentoval evangelium (Lk 9,11-17), které letos připadá na slavnost Těla a Krve Páně, protože v mnoha zemích se tato slavnost překládá na ze čtvrtka na následující neděli. Svoji promluvu papež František končil slovy:
„Eucharistie je shrnutím celého Ježíšova života, který byl jediným úkonem lásky k Otci a k bratřím. Také tam, jakož i v zázraku rozmnožení chlebů, bere Ježíš do svých rukou chléb, pronáší k Otci modlitbu požehnání, láme chléb a dává učedníkům, a totéž činí s kalichem vína. Avšak v oné chvíli, v předvečer svého Umučení, chce tímto gestem zanechat Závěť nové a věčné Smlouvy, trvalou památku Paschy svojí smrti a svého vzkříšení. Slavnost Božího Těla nás každoročně zve, abychom znovu žasli a radovali se nad tímto podivuhodným Pánovým darem, kterým je eucharistie. Přijměme jej s vděčností, nikoli pasivně a zvykově. Nesmíme si na eucharistii zvyknout a přijímat ze zvyku. Nikoli, pokaždé, když přistupujeme k eucharistii, musíme skutečně obnovit svoje „amen“, s nímž přijímáme Kristovo Tělo. Když nám kněz říká: „Tělo Kristovo“, my odpovídáme „amen“, ale ať toto „amen“ vychází ze srdce přesvědčeného. Ježíš je to, živý Ježíš, který mne zachránil a přichází mi dát sílu k životu. Ježíš, živý Ježíš. Nesmíme si zvyknout a pokaždé jako by šlo o první svaté přijímání.
Výrazem eucharistické víry svatého Božího lidu jsou procesí s Nejsvětější svátostí, konaná na tuto slavnost především v katolické církvi. I já dnes večer, v římské čtvrti Casal Bertone, budu sloužit mši, po níž bude následovat procesí. Všechny zvu k účasti, i k té duchovní prostřednictvím rozhlasu a televize. Madona ať nám pomáhá následovat s vírou a láskou Ježíše, kterému se klaníme v eucharistii.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY před Angelus je ZDE
Po hlavní promluvě zmínil papež včerejší beatifikaci ve Španělsku:
„Včera byly v Madridu beatifikovány Marie Carmen Lacaba Andia a 13 spolusester z řádu františkánek Neposkvrněného Početí, zabité z nenávisti k víře během náboženského pronásledování, ke kterému došlo v letech 1936-1939. Tyto klauzurní sestry jako rozvážné panny s heroickou vírou očekávaly příchod svého Ženicha. Jejich mučednictví je pozváním pro nás všechny, abychom byli silní a vytrvalí, zejména v hodině zkoušky. Pozdravme nové blahoslavené potleskem.“
(mig)