Asmara. Eritrejská vláda rozhodla o vyvlastnění všech zdravotnických zařízení, spravovaných katolickou církví. Jak potvrdila vatikánská agentura Fides (15.6.), vládní činitelé se dostavili do katolických nemocnic a požádali jejich vedení o podpis dokumentu, který stvrzuje převod vlastnictví. Po odmítavé reakci vláda dala všechny nemocnice vyklidit, propustila veškerý personál a de facto tak ukončila možnost léčby a ošetření pro nejchudší vrstvy obyvatelstva.
„Pravděpodobně se jedná o potrestání katolické církve za to, že se dožadovala demokratizace“, komentuje dění v Eritreji italský novinář Enrico Casale z listu Africa, který vydává Společnost afrických misionářů (tzv. Bílých otců).
„Katolická církev v Eritreji byla vždy respektována, protože patří ke čtyřem vyznáním, povoleným tamním režimem, a může svobodně vyznávat svou víru. Doposud mohla církev vyvíjet celou řadu činností sociálního rázu v chudých oblastech, které stát zanedbával, třeba v Danakilské proláklině, kde žije kočovné etnikum Afarů. V tomto pouštním kraji je jediné zdravotnické zařízení, které provozuje několik sester voršilek, a je tudíž mimořádně důležité. Nyní se stav drasticky změnil. Katolické nemocnice byly opěrným pilířem státního zdravotnického systému. Mluvíme o zhruba sedmdesáti zařízeních od nemocnic přes polikliniky po zdravotní střediska, která poskytovala převážně bezplatnou péči bez ohledu na vyznání. Vláda nyní využila zákona, schváleného roku 1995, podle kterého přebírá veškeré sociální služby na svém území. Tento zákon dosud nebyl aplikován, či pouze ve vzácných případech – například v letech 2017-2018 bylo na jeho základě uzavřeno osm katolických klinik. Jisté je, že katolická církev kromě náboženské a sociální role byla kvůli své veřejné pozici jakýmsi trnem v oku eritrejského režimu. Katoličtí biskupové trvale vyzývali k demokratizaci státu, což u asmarské vlády samozřejmě nevyvolalo příliš vlídné reakce. Podle některých názorů může být náhlé uplatnění zmíněného zákona z roku 1995 určitým druhem odvetného opatření proti katolické církvi.“
Říká Enrico Casale. Eritrejští biskupové v dubnovém pastoračním listě vyzývali „k procesu národního smíření, který by zajistil sociální spravedlnost pro všechny obyvatele“. Po mírové smlouvě s Etiopií biskupové upozornili na humanitární situaci eritrejského obyvatelstva a dožadovali se zásadních reforem. „Tón listu“, píše agentura Fides, „ovšem nebyl kritický, nýbrž konstruktivní. Biskupové neskrývali problémy země, avšak naléhali na smíření a národní dialog. Nejednalo se o útok na eritrejskou vládu, ačkoli si ho zřejmě takto vyložila“. Také dnes církev pracuje na tom, aby zabránila dalšímu vyhrocení celé situace, uzavírá zpravodajská agentura.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
