Vatikán. Tradice jsou kořeny, díky nimž strom roste, kvete a vydává plody – řekl František při tiskové konferenci při návratu z Rumunska do Říma. K reflexi nad tradicí přiměl papeže dotaz na jeho vztahy s Benediktem XVI. František ocitoval slova Gustava Mahlera: “Tradice je zárukou budoucnosti, nikoli strážcem popela.”
Papež František vztáhl tato slova na Benedikta XVI. Ujistil také o jasnosti jeho mysli, což má zvláštní význam v kontextu mediálního rozruchu a kritik, s nimiž se v některých prostředích setkal emeritní papež po zveřejnění vlastní interpretace krize sexuálních skandálů v církvi.
Pokaždé, když za ním příjdu na návštěvu, vnímám ho takto. A vezmu ho za ruku a nechám ho mluvit. Mluví málo, mluví zvolna, ale se stejnou hloubkou jako vždycky. Benediktovým problémem jsou totiž kolena, nikoliv hlava! Je velmi duchapřítomný a když ho slyším mluvit, cítím, že mne to posiluje, cítím „mízu” kořenů, která se do mne vlévá a pomáhá mi pokračovat vpřed. Cítím tradici Církve, která není muzejním exponátem. Tradice je jako kořeny, které ti dávají mízu k růstu. Ty se však nestaneš podoben kořenům. Nikoli, budeš růst, strom poroste, přineseš plody a semena se stanou kořeny pro druhé. Tradice církve je v neustálém pohybu. V rozhovoru, který jsem před několika dny poskytl Andreovi Mondovi pro “Osservatore” se objevuje jedna pasáž spojená se skladatelem Gustavem Mahlerem. Když přišla řeč na tradice, říkával: “Tradice je garancí budoucnosti a nikoli strážcem popela”. Není muzeem. Tradice nestřeží popel, nostalgii integralistů vracet se k popelu, nikoliv! Tradice jsou kořeny, které dovolují stromu růst, kvést a přinášet plody. A chtěl bych zopakovat úryvek z argentinského básníka, kterého velmi rád cituji: „Všechno, co na stromu rozkvétá, má původ v tom, co má pod zemí.”
Velkou pozornost věnoval papež tematu Evropské unie. V odpovědi na dotaz německého novináře František upozornil na potřeby změn v Evropské unii. Potřebujeme se vrátit ke idejím otců zakladatelů, zdůraznil papež.
Evropa musí vést vzájemný rozhovor. Evropa nemůže konstatovat: „Jsme spojení, řekneme v Bruselu, ať si teď poradí sami, pokračování je na vás!” Nikoli. Všichni jsme zodpovědní za Evropskou unii! Střídavé předsednictví Evropské unie není kurtoazním gestem, jakobychom tančili menuet – jednou jsi na řadě ty, jednou já. Vůbec ne. Je to symbol zodpovědnosti, kterou každá jednotlivá země nese vzhledem k Evropě. Pokud si Evropa nebude dobře hledět výzev budoucnosti, uschne. Dovolil jsem si ve Štrasburku říci, že cítím, jak Evropa přestává být „Matkou Evropou” a stává se „babičkou Evropou”. Zestárla. Přišla o touhu po společné práci. Možná si někdo ve skrytu klade otázku, zda nenadešel konec tohoto sedmdesátiletého dobrodružství. Je zapotřebí vrátit se k duchu otců zakladatelů, znovu se ho chopit! Evropa potřebuje sebe samu, být sama sebou, potřebuje svou identitu a jednotu a tak, za pomoci mnoha nástrojů nabízených dobrou politikou, překonat rozdělení a hranice. V Evropě vnímáme hranice a to není dobré. Ani kulturní hranice nejsou dobré. Je sice pravda, že každá země má svou vlastní kulturu a musí ji střežit, avšak v mnohostranném duchu. Globalizace je tam, kde jsou respektovány kultury všech, avšak všechny v jednotě. Ať se však Evropa, prosím vás, nenechá přemoci pesimismem a ideologiemi! Evropa totiž v této chvíli není napadána kanóny nebo bombami, nýbrž ideologiemi. Jsou to ideologie, které nemají evropský původ, přicházejí z venku nebo vznikají evropských skupinkách, které nejsou velké!“
PLNÉ ZNĚNÍ tiskové konference s papežem Františkem je ZDE
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
