Blaj. 1. O potřebě čelit novým, subtilně se vnucujím ideologiím, které se snaží vykořenit lidi z jejich kulturních a náboženských tradic – kázal papež při beatifikační liturgii sedmi řecko-katolických biskupů-mučedníků komunistického pronásledování v Rumunsku. 2. „Zlo nelze napravit zlem,“ řekl mimo jiné Svatý otec na setkání s romskou komunitou.
Ad 1. Nedělní beatifikace byla vyvrcholením papežovy třídenní návštěvy v Rumunsku. Bylo to již po čtvrté, kdy papež František osobně předsedal beatifikační liturgii, při které je jinak zpravidla zastupován prefektem Kongregace pro svatořečení (v roce 2014 v Seulu František beatifikoval 124 jihokorejských mučedníků ze 17. století a téhož roku v Římě papeže Pavla VI., v roce 2017 v Kolumbii dva mučedníky z 20. století). Ráno se vydal z Bukurešti do 250 km vzdáleného města Blaj, metropole katolíků východního obřadu, přezdívané někdy „Malý Řím“. V Rumunsku žije přibližně půldruhého milionu katolíků latinského i byzantského ritu, přičemž početně mírně převažují právě řecko-katolíci. Asi dvacetitisícové městečko Blaj je sídlem jejich vrchního arcibiskupa, jediného rumunského kardinála Lucian Mureşana.
Petrův nástupce předsedal liturgii v byzantském ritu na „Náměstí svobody“, jíž se účastnilo 60 tisíc věřících za přítomnosti prezidenta a premiérky Rumunské republiky. Beatifikoval sedm řecko-katolických biskupů (foto), kteří byli v letech 1950 - 1970 let utýráni v komunistických žalářích, protože se odmítli zříci své katolicity, totiž společenství s Kristovým náměstkem, a přestoupit na rumunské pravoslaví. Tento sofistikovaný způsob perzekuce používali bolševici ve všech zemích, které se po druhé světové válce dostaly pod nadvládu Sovětského svazu, a to pouze proti katolíkům byzantského ritu. V Rumunsku dosáhnul komunistický teror mimořádného stupně. Mučedníků, kteří čekají na povýšení k úctě oltáře, je několik desítek, z řad biskupů, kněží i laiků obou ritů. Papež František ve svojí homilii shrnul drahocenný odkaz nových blahoslavených dvěma slovy: svoboda a milosrdenství.
„Uvažuji-li o svobodě, nemohu si nevšimnout, že tuto božskou liturgii sloužíme na „Náměstí svobody“. Toto příznačné místo odkazuje k jednotě vašeho lidu, uskutečněné v různosti náboženských projevů, což představuje duchovní odkaz, obohacující a charakterizující rumunskou národní kulturu a identitu. Noví blahoslavení trpěli a obětovali svůj život v odporu k nesvobodomyslnému ideologickému systému popírajícímu základní práva člověka. V oné tristní době byl život katolického společenství vystaven tvrdé zkoušce diktátorského a ateistického režimu. Všichni biskupové a mnozí věřící katolické církve byzantského i římského ritu byli pronásledováni a vězněni.“
O dalším rysu duchovního odkazu nových blahoslavených, totiž milosrdenství pak s odkazem na slova jednoho z mučedníků, biskupa Iuliu Hossu, kterého rok před jeho smrtí v roce 1969 jmenoval kardinálem in pectore papež Pavel VI.:
„Houževnaté vyznání věrnosti Kristu v nich bylo provázeno ochotou k mučednictví, takže svoje pronásledovatele nezahrnovali nenávistnými slovy, nýbrž bytostnou mírností. Výmluvné je prohlášení, které ve vězení učinil biskup Iuliu Hossu: „Bůh nás poslal do těchto temnot utrpení rozdávat odpuštění a modlit se za obrácení všech.“ Tato slova jsou symbolem i syntézou postoje, kterým tito blahoslavení v době zkoušky poskytovali oporu svému lidu, který bez ústupků a překrucování nadále vyznával víru. Tento postoj milosrdenství k tyranům je prorockým poselstvím, neboť je dnes předkládán všem jako výzva přemáhat zášť činorodou láskou a odpuštěním v důsledném a odvážném životě křesťanské víry.“
Svoji homilii Petrův nástupce zakončil poukazem k přítomnosti:
„Drazí bratři a sestry, také dnes se objevují nové ideologie, které se subtilně vnucují a snaží se vykořenit náš lid z jeho nejbohatších kulturních a náboženských tradic. Ideologické kolonizace, které pohrdají člověkem, životem, manželstvím a rodinou (srov. Amoris laetitia, 40), poškozují odcizujícími návrhy, stejně ateistickými jako ty minulé, zejména naši mladou generaci a děti, kterým odebírají kořeny, ze kterých vyrůstají (Christus vivit, 78); všechno, co neslouží soukromým bezprostředním zájmům, činí irelevantním a vedou lidi k tomu, aby druhé lidi používali a zacházeli s nimi jako s předměty (srov. Laudato si´, 123-124). Některé hlasy rozsévají strach a rozdělení, snaží se škrtnout a pohřbít ten nejcennější odkaz, který se zrodil v těchto zemích. Tím odkazem mám na mysli například Turdský edikt z roku 1568, který jako jeden z prvních v Evropě odmítnul nábožensky motivované násilí a zaručoval náboženskou toleranci.
Neste světlo evangelia svým současníkům a jako tito blahoslavení nadále bojujte proti novým ideologiím, které vznikají. Nyní je na nás, abychom bojovali jako oni tehdy. Buďte svědky svobody a milosrdenství, nechte převážit bratrství a dialog nad rozděleními, posilujte bratrství krve, jež má svůj původ v období utrpení, ve kterém křesťané, rozdělení v průběhu dějin, objevili svoji blízkost a solidaritu. Bratři a sestry, kéž vás provází mateřská ochrana Panny Marie, Svatá Bohorodička a přímluva nových blahoslavených.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE
Na závěr asi dvě a půl hodiny trvající liturgie papež v krátkém proslovu před mariánskou modlitbou Regina Caeli poděkoval představitelům státu a církve, katolické i pravoslavné, za srdečné přijetí a přípravu zdařilého průběhy svojí návštěvy a mimo jiné řekl:
„Tady v Blaj, kraji mučednictví, svobody a milosrdenství, vzdávám hold vám, synům řecko-katolické církve, kteří již tři století dosvědčujete apoštolským zápalem svoji víru.
Panna Maria ať zahrne svojí mateřskou ochranou všechny obyvatele Rumunska, kteří k ní chovají důvěru. Vás všechny Jí svěřuji a prosím Ji, ať vás vede na pouti víry k autentickému pokroku a pokoji, abyste přispívali k budování spravedlivé, harmonické a bratrské vlasti.“
Po skončení liturgie se papež odebral do nedalekého arcibiskupství k obědu, a odpoledne jej čekalo poslední setkání, které patřilo místní Romské komunitě.
Ad 2. „Vítejte na periferii periferií!“ Pozdravil papeže Františka řeckokatolický kněz romské národnosti, Ioan ve zbrusu novém kostele sv. Ondřeje a bl. Ioana Suciu, jednoho z právě beatifikovaných biskupů-mučedníků (vysvěcen byl letos 19. května). Poslední setkání vyhradil Svatý otec romské komunitě, která obývá Barbu Lautaru, nejstarší čtvrť města Blaj. Podle posledního sčítání patří k romské menšině téměř každý desátý obyvatel této části města. Řeckokatolická církev se věnuje jejich pastoraci už dlouho. Mezi její průkopníky patřil také biskup Ioan Suciu, který - jak připomněl jeho jmenovec otec Ioan – rád hrával kopanou s malými Romy právě v těchto ulicích, v duchu pravého bratrství a přátelství. Připomněl také, že v Kristově církvi je místo pro všechny a dodal: „Když vítáme Vás, vítáme Pána, který přišel pro ty nejposlednější, miloval ty, kdo jsou na okraji společnosti, nepohodlné, ty, kterým není vždy snadné rozumět,“ řekl romský kněz. Papež František pak navázal na jeho slova a mimo jiné řekl:
„Drazí bratři a sestry, vy jakožto lid máte být aktéry. Nesmíte se bát sdílet a nabízet svoje specifické rysy, jež vás utvářejí a my jich máme velice zapotřebí: smysl pro hodnotu života a pro rodinu v širokém smyslu (bratranci, strýčci…), solidarita, pohostinnost, pomoc, podpora a ochrana těch nejslabších v rámci své komunity, vážnost a úcta vůči starým lidem, což je vaše veliká hodnota, náboženské vnímání života, spontánnost a radost ze života. Nepřipravujte společnost, v níž žijete, o tyto dary a také vy buďte ochotní přijímat všechno to dobré, co vám druzí mohou nabízet a přinést. Proto vás chci vybídnout, abyste společně šli a vytvářeli tam, kde jste, lidštější svět, překonávali strach a podezřívavost, nechali padnout bariéry, jež nás oddělují od druhých, a živili vzájemnou důvěru v trpělivé a nikdy marné snaze o bratrství. Snažit se putovat společně, s důstojností, důstojností v rodině, důstojností, s níž si vyděláváte na každodenní chléb – ano, to je to, co ti opravdu umožní jít vpřed - a také důstojností v modlitbě a s pohledem stále upřeným vpřed.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY k romské komunitě je ZDE
Po skončení tohoto setkání se z nedalekého Sibiu vydal na zpáteční cestu do Říma. Na letišti v Ciampino přistál papežský speciál těsně před 19h.
Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii(mig)