Haiti. „Prožíváme vážnou hodinu, bídy přibývá, obecné dobro je ohroženo a situace začíná být neudržitelná“, varují haitští biskupové v prohlášení, kterým upozorňují na kritický stav v karibské zemi. Ostrovním státem devět let po zemětřesení, které zasáhlo tři miliony obyvatel a vyžádalo si 220 tisíc životů, zmítají sociální nepokoje a šíří se jím stále větší hlad. „Země stojí na pokraji krachu“, vysvětlují místní katoličtí pastýři a odsuzují atmosféru všeobecného násilí, které již několik měsíců ochromuje veřejný život. V červenci minulého roku začaly na Haiti lidové protesty proti prezidentovi Jovenelovi Moisemu, úřadujícího od února 2017, kterého obyvatelé viní z korupce. Zoufalství manifestujících ještě zvýšila devalvace měny a tudíž další nárůst cen ve státě, který pro svých 11 milionů obyvatel dováží 60 procent veškerých spotřebních produktů.
Haitští biskupové nyní apelují na občanské svědomí různých zúčastněných stran a vyzývají k vlasteneckému rozhodnutí, byť by obnášelo veliké oběti. „Je třeba nalézt moudré řešení, které by přihlíželo k zájmům státu a bránilo obecné dobro“, píší biskupové, k jejichž prohlášení se připojili misionáři redemptoristé: „S velkým zármutkem si všímáme, že ani současná opozice se rozhodně nestaví proti korupci, ani proti nezaměstnanosti, nevýkonnosti státu a pašeráctví. Vyčítá si jedině to, že není u moci“, podotýkají misionáři a povzbuzují sociální a politické představitele, aby „spojili sílu a rozum na záchranu společné lodi, jíž je Haiti“.
Snad jedině církev dnes připomíná světu, že ještě existuje tato země a že se potýká s nelehkými problémy, soudí pracovník italské charity, Alessandro Cadorin, který na ostrově žije dva roky:
„Církev je na Haiti důležitým subjektem, který diskutuje s institucemi a vládou a přináší svou vizi a hodnoty. Italská charita zde působí od roku 2010 a ve spolupráci s místní charitou jsme zahájili 200 projektů v různých oblastech, od sociální péče po zemědělství. Na severozápadě ostrova máme program na boj s podvýživou, který financuje Evropská unie a rovněž z evropských fondů se v centrální části země podporuje projekt, zaměřený na posílení různých organizací v rámci občanské společnosti, aby v dialogu s místními institucemi vyvíjely vliv na zlepšení veřejné politiky. Italská biskupská konference zase poskytuje prostředky místním katolickým společenstvím, aby při nich vznikaly farní charity. Všeobecně řečeno se snažíme povzbudit místní komunity, aby se nejenom ujaly odpovědnosti za vlastní budoucnost, nýbrž aby se zasazovaly za uplatnění svých práv.“
Více než polovina Haiťanů žije s méně než dvěma dolary na den, čtyři z deseti jsou nezaměstnaní. Dostává země nějakou mezinárodní pomoc?
„Pomoc přichází bohužel vždy v krizových momentech a Haiti se věnuje pozornost jedině v případě velkých katastrof, ke kterým tu bohužel dochází dost často. Naposledy to byl před dvěma lety hurikán Matthew. Dnes tedy humanitární pomoc přichází v mnohem menší míře a nestačí pokrýt potřeby. V nynější krizové situaci, zaviněné politickou a sociálně-hospodářskou nestabilitou, například rozdílí Světový potravinový program rýži a podniká další konkrétní akce, ale tento zásah není dostatečný, protože celý sociálně-ekonomický systém na Haiti je oslabený a provizorní. Namísto krizové humanitární pomoci by bylo nutné doprovázet rozvoj místního hospodářství, které má své zdroje. Zemědělství není příliš rozvinuté a mělo by další potenciál, stejně tak turismus, který by neudržel celé hospodářství, ale mohl by zemi poskytnout velkou podporu. Myslím, že v rámci mezinárodní spolupráce by tedy bylo potřebné pracovat na rozvoji této země za pomoci všech zúčastněných.“
Uvedl pro naše mikrofony zaměstnanec italské Charity, který v současné době působí na Haiti.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
