Kodaň. „Měli bychom chápat tuto pouť, při které za námi přicházejí ostatky sv. Terezie a jejích rodičů, za viditelné znamení, či téměř ztělesnění nekonečného Božího milosrdenství vůči jeho lidu. Relikvie nám připomínají naše povolání, kterým je dávat se proměňovat Boží milostí v Ježíši Kristu, a tak sdílet evangelní poselství se všemi, s nimiž na své pozemské pouti vstupujeme do kontaktu“, píše Skandinávská biskupská konference v listě, zveřejněném v souvislosti s putováním ostatků sv. Terezie od Dítěte Ježíše a jejích rodičů, Louise a Marie-Zélie Martinových, severskými zeměmi. Pouť byla zahájena v pátek 28. září, potrvá do 12. listopadu a vydá se do Švédska, Norska, Finska, Dánska a na Island, informuje deník Svatého stolce (L´Osservatore Romano, 8.9.2018).
„Tato návštěva nás upomíná na významnou důležitost rodiny jako instituce“, píší dále skandinávští biskupové, kteří si přejí, aby uctění relikvií světců z Lisieux přispělo k důvěryhodnějšímu svědectví. „V našich zemích“, poznamenávají, „je totiž hodně lidí, kteří vědomě či bezděky touží zaslechnout a přijmout poselství o nekonečném milosrdenství Boha“.
Pastýřský list, podepsaný předsedou skandinávského episkopátu, kodaňským arcibiskupem Czeslawem Kozonem, vysvětluje také protestantské většině ve zmíněných pěti zemích smysl ostatkové pouti, úctu k relikviím v rámci katolické církve a spiritualitu sv. Terezičky. „Je to velmi konkrétní světice“, poznamenává generální sekretářka Skandinávské biskupské konference, sestra Anna Mirijam Kaschnerová. „Mohou se k ní vztahovat všichni katolíci, byť náleží k odlišným kulturám a duchovním tradicím.“ Organizátoři pouti proto doufají v širší propojení skandinávských katolíků, kteří v různých národních jazycích budou sdílet tytéž zpěvy a modlitby při obřadech uctění relikvií. „Budeme slavit mše a obřady podle téhož formuláře, což, jak doufáme, sjednotí naše národy“.
Zájem vzbuzuje reakce nekatolických obyvatel severských zemí. „Myslím“, pokračuje sestra Kaschnerová, „že ekumenismus funguje jedině tehdy, když u obou stran panuje jasno v tom, co je to jejich víra. Úcta ke světcům je zvláštní formou katolické víry, i když například ve Švédsku se luteránská církev silně vztahuje ke sv. Brigitě a považuje ji za „svou“ svatou, což také přispívá k blízkosti ke katolické církvi. Odlišná bude situace ve Finsku či na Islandu, kde katolíci tvoří pouhé dvě desetiny procenta. Tam to bude dobrodružné...“
Také bratr Syméon, francouzský řeholník, který už deset let pravidelně dojíždí do Švédska, aby pracoval v rodinné pastoraci, a jehož nyní kardinál Anders Arborelius pověřil zodpovědností za pouť relikvií, věří, „že se jí budou moci zúčastnti rovněž luteráni“. Je totiž přesvědčen, že „strhující příběh rodiny Martinových může povzbudit a doprovázet mnohé dnešní rodiny v jejich nelehkém životě“.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
